Čeští vědci objevili způsob, jak vyhledat jizvy na DNA. Můžou pomoct s léčbou neurodegenerativních onemocnění
Poškozená genetická informace se dokáže sama opravit, ne vždy ale správně a často i spravené buňky negativně ovlivňují funkce genů nebo výskyt dědičných onemocnění.
„Vlastně jsme zjistili, jak zaznamenat kde DNA byla opravena. Když se DNA opravuje, je to strašně rychlý proces a v buňkách ho jde těžko zachytit,“ vysvětluje úspěch svého týmu Hana Hanzlíková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Výzkumníkům se v případě několika pacientů, u kterých došlo k přirozené opravě DNA, podařilo najít na šroubovici malou jizvu. Díky tomu mohou zjistit, kde přesně v genetické informaci původně došlo k poškození.
Tento objev by v budoucnu mohl pomoci odhalovat některá neurodegenerativní onemocnění mnohem dřív, než se to daří nyní. Právě u nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, je přitom podle Hanzlíkové nutné nástup rozpoznat co nejdřív a zahájit medikaci.
Jak by se mohly nové poznatky zúročit v praxi, bude tým z Akademie věd České republiky zkoumat v následujících letech. Na modelech myší chtějí vědci přesněji celý mechanismus popsat.
Výzkum bude ale zdlouhavý, myslí si Hana Hanzlíková: „Doufejme, že data by mohla být do nějakých 20 až 25 let.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
