Čeští vědci objevili způsob, jak vyhledat jizvy na DNA. Můžou pomoct s léčbou neurodegenerativních onemocnění
Poškozená genetická informace se dokáže sama opravit, ne vždy ale správně a často i spravené buňky negativně ovlivňují funkce genů nebo výskyt dědičných onemocnění.
„Vlastně jsme zjistili, jak zaznamenat kde DNA byla opravena. Když se DNA opravuje, je to strašně rychlý proces a v buňkách ho jde těžko zachytit,“ vysvětluje úspěch svého týmu Hana Hanzlíková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Výzkumníkům se v případě několika pacientů, u kterých došlo k přirozené opravě DNA, podařilo najít na šroubovici malou jizvu. Díky tomu mohou zjistit, kde přesně v genetické informaci původně došlo k poškození.
Tento objev by v budoucnu mohl pomoci odhalovat některá neurodegenerativní onemocnění mnohem dřív, než se to daří nyní. Právě u nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, je přitom podle Hanzlíkové nutné nástup rozpoznat co nejdřív a zahájit medikaci.
Jak by se mohly nové poznatky zúročit v praxi, bude tým z Akademie věd České republiky zkoumat v následujících letech. Na modelech myší chtějí vědci přesněji celý mechanismus popsat.
Výzkum bude ale zdlouhavý, myslí si Hana Hanzlíková: „Doufejme, že data by mohla být do nějakých 20 až 25 let.“
Související
-
Celosvětová databáze DNA pomůže rychle odhalit, proč i mladí mohou prodělat těžký průběh COVID-19
Vědci zjišťují, jak naše genetická výbava ovlivňuje průběh nemoci. To povede k vývoji cílenější léčby i rozpoznání dalších rizikových skupin.
-
Editace DNA umožní vznik nové genetické aristokracie. Rodiče mohou chtít dokonalé děti, varuje Vácha
Tím je schopnost současné vědy chirurgicky přesně najít konkrétní místo v DNA člověka, a opravit, co je třeba. To s sebou nese nejen klady. Moderuje Eva Hůlková.
-
Rozbor kolagenu z kostí může nahradit testy DNA. Vědcům ukázal, jaké želvy se lovily před 2500 lety
O konzumaci želv před 2500 lety, psím stopování ještěrek a o seniorkách, které snímkují jedovaté hady. Účinkují herpetologové V. Gvoždík a J. Moravec a herečka L. Krobotová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
