Příběh mafie: Od Volhy k Vltavě aneb Jak se u nás zabydlely postsovětské gangy
Po pádu komunistů dorazily do Česka ruskojazyčné skupiny a využily slabin přechodného období. Od násilného výpalného přešly k sofistikovanému praní peněz a tichému vlivu v byznysu i politice. Co znamenal „zátah U Holubů“ v roce 1995? A jak silné jsou sítě dnes? Odpovědi hledáme v další části série Mafiáni.
Čtěte také
Nejdřív šlo o „tvrdé“ metody devadesátek – výpalné a demonstrativní násilí. Postupně však převzaly roli peníze, off-shorová schémata a tichý vstup do legální ekonomiky. „Mentalita ruského zločince je daleko víc násilná. Víc než italská mafie… V tom je ruský organizovaný zločin starosvětský a daleko víc se podobá třeba mexickému. Je prostě jiný než ve zbytku Evropy,“ říká investigativní novinářka Pavla Holcová.
V českém prostředí se ale násilí stahovalo do pozadí a přibývalo praní peněz, investic a vlivových operací.
Smíchov 1995: Hubený výsledek a silný dopad
Dne 6. června 1995 oznámil Český rozhlas informaci o bleskovém policejním zásahu v restauraci U Holubů. Obvinění nepadla, přesto měl zátah přelomový význam.
Čtěte také
Novinář Jindřich Šídlo připomíná: „O tom, že to bylo důležité, svědčí už jen to, že o akci natočil dokument Netflix. Sice nebyl nikdo obviněný, policie ale získala obrovské množství informací. O rok později jim za ten zásah osobně poděkoval tehdejší šéf FBI Louis Freeh. Takových policejních akcí v historii naší země moc není.“
Stát tak byl připravený přejít od pasivního sledování k razantním krokům — a zároveň si na mapě vyznačil klíčové aktéry a vazby.
A vzpomínky připojuje i investigativní novinář Jiří Hynek. „Rok 1995 znamenal největší rozmach ruských gangů. Investovali tady do nemovitosti, ovládali restaurace i pouliční kriminalitu v Praze. Jejich centrem byla pražská restaurace U Holubů.“
Tehdy se tam měly sejít hlavy ruskojazyčného zločinu z celé východní Evropy, doplňuje Hynek. Do Česka se tak ve velkém přelily peníze i metody, které posouvaly zločin od hrubé síly k sofistikovanějšímu byznysu – s důrazem na krytí a vliv.
Karlovy Vary
Zvláštní kapitolou jsou Karlovy Vary. Podle novináře Hynka šlo o „klidovou zónu“, kde se ukládaly prostředky – často do nemovitostí –, a budovaly kontakty. Dlouhodobý efekt je vidět na dnešním realitním trhu, kdy tady máme mnoho investičních bytů, rychlý růst cen a prázdné nemovitosti.
Čtěte také
Novinářka Holcová varuje, že pokud peníze vytunelované z ruského rozpočtu a z nelegálního byznysu, vstoupí do ekonomiky, která je relativně izolovaná, jsou schopny pokřivit celý systém.
V ruském prostředí má propojení státu a zločineckých sítí dlouhou tradici. Holcová popisuje, že lidé z podsvětí mohou zřizovat firmy a dělat převody peněz pro osoby, které by se oficiálně do schengenu nedostaly. O to složitější je pak vymáhání spravedlnosti – některé domovské státy odmítají prominenty vydávat, trestům se vyhýbají.
Utahujeme šrouby
Po roce 2014 a hlavně po začátku ruské agrese na Ukrajině, došlo i u nás k utažení šroubů. Část kanálů „vyschla“, jiné zdražily atd.
Čtěte také
Novinář Hynek připomíná, že se tyto skupiny umějí přizpůsobit a od „nápadných“ praktik devadesátek se dostat k „neviditelným“ finančním operacím. Jejich odhalení vyžaduje trpělivou práci analytiků, regulátorů a policie.
Na závěr pár vět Jindřicha Šídla, který varuje, že riziko prorůstání kriminality do politiky trvá dodnes. „Určitě se nic nevytratilo. Česko je vůči křehkým vlivům z Východu citlivé, a imunita státu se buduje dlouhodobě.“
Víc se dozvíte z dalším díle série Mafie, ptá se Vít Pohanka.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



