Prezidentské návrhy zákonů by jen vyvolávaly konflikt s parlamentem, tvrdí právník Wintr

23. říjen 2019

Současný prezident Miloš Zeman by rád získal novou pravomoc pro svůj úřad: možnost předkládat parlamentu vlastní návrhy zákonů. Měla by hlava státu získat další kompetence, nebo by takový krok mohl rozkolísat stávající politický systém?

Jan Wintr

„Spíš bych to nezaváděl... Prezident se snaží vykolíkovat si trochu větší hřiště, takže svěření zákonodárné iniciativy by zvýšilo jeho moc a posouvalo by nás to k poloprezidentskému systému,“ obává se teoretik práva a tajemník stálé sněmovní komise pro ústavu Jan Wintr.

V takovém případě by prý přibylo konfliktů mezi vládou a hlavou státu. „Prezident by s veřejnou podporou podával návrhy zákonů, dostal by se do konfliktu s parlamentem, snažil by se tvářit, že je jeho protiváha, a mohl by tak vyvolávat ještě další konflikty v systému, ve kterém se už dnes těžko hledá konsensus.“

Některé konflikty uvnitř dělby moci jsou naprosto nutné. Třeba pokud chceme mít demokratický právní stát, tak musí mít Ústavní soud možnost rušit zákony... Ale zanášení dalšího konfliktu mezi prezidentem, vládou a Sněmovnou, který k fungování systému neopotřebujeme, mi přišlo spíše zbytečné a škodlivé.
Jan Wintr

Právník vysvětluje, že v poloprezidentském systému je prezident přímo volený a má poměrně značné pravomoci. „A vedle toho je vláda odpovědná parlamentu. Tento systém někde existuje, nicméně ve Francii zavedli opatření pro to, aby se nestalo, že prezident a vláda jsou z opačných politických táborů.“

„V situaci, kdy je v politice stále méně shody a připravenosti hledat konsensus, zanáší poloprezidentský systém zbytečné konflikty. Tomu nejsem nakloněn, proto nebudu radit ke změnám ústavy, které by znamenaly posílení prezidenta a vytváření konfliktů,“ shrnuje Jan Wintr.

Právo navrhovat zákony měl i Havel

Advokát Zdeněk Koudelka.

„Je to možná, nikoliv nutná změna. Kdyby ale byla, tak to není zásadní změna ústavního systému... Parlament by to nerozkolísalo,“ věří advokát a právník Zdeněk Koudelka.  

Připomíná, že konflikt je podstatou dělby moci. „Je jasné, že mezi jednotlivými státními orgány dochází ke střetům, a to nejen v oblasti moci výkonné... Právo navrhovat zákony prezident už v naší ústavě měl, a to československý prezident Václav Havel.“

Nevidím nic špatného na tom, když můžou zákony navrhovat poslanci, zastupitelstva krajů, tak proč by tak nemohl činit i prezident... Jsou symbolické věci, kde by prezident chtěl mluvit vlastním jménem při navrhování zákonů, včetně toho, co udělal kdysi Václav Havel, tedy při navrhování státního znaku.
Zdeněk Koudelka

Advokát upozornil na rozdíl mezi parlamentní republikou a vládou shromáždění. „Dominance parlamentu patří do vlády shromáždění, ale ne do parlamentní republiky, která je určitým středním řešením mezi prezidentskou republikou a vládou shromáždění.“

„Nejsem zastánce zásadních změn pravomocí ústavních orgánů. Pokud to zůstane tak, jako to je, je to možný model, ale i ta změna, o které mluvíme, není nijak originální... Už jsem řekl, že to bylo i v naší nedávné historii,“ zopakoval Zdeněk Koudelka.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.