Přímá volba nepřímo změnila ústavu. Prezident má mít stejnou váhu jako Sněmovna, říká právník

20. říjen 2017

Selhává současná hlava státu a je třeba přemýšlet o tom, že by její pravomoci převzala vláda a parlament? I takové otázky se objevují po nedávných prohlášeních Miloše Zemana o Krymu. Porušil prezident ústavu, protože nejednal na základě mandátu vlády a v rozporu s její zahraničí politikou, nebo má právo vyjadřovat se i na podobných veřejných fórech čistě osobně a šířit své vlastní názory? „Ústavu neporušil. Ostatně, kde se v tam píše, že zahraniční politiku dělá vláda?“ ptal se v pořadu Pro a proti ústavní právník Pavel Hasenkopf.

Podle něj se v článku 63 píše, že prezident republiky zastupuje stát navenek. „Ale článek týkající se zahraniční politiky u vlády tam nevidím. Pokud budu vykládat ústavu tímto impresionistickým způsobem, dovodím z ní cokoli a kdykoli.“

„V ústavě je psáno, že rozhodnutí prezidenta republiky vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Pokud prezident nějaký takový úkon udělá, ještě nejde o platný úkon, a nemůžete tedy říkat, že něco porušil, protože to nebylo dokonáno.“


Zavedením přímé volby jsme nepřímo změnili ústavu na poloprezidentský systém. Nevidím jediný racionální důvod, proč by prezident neměl mít své jasně stanovené pravomoci v ústavě, míněno ve smyslu posílení prezidentských pravomocí. Pavel Hasenkopf

Pokud se vláda neohradí vůči výrokům prezidenta, má se za to, že s nimi souhlasí. „A protože se tady vláda ohradila, tak tím to zneplatnila,“ vysvětlil právník.

Ten je přesvědčen, že od doby přímé volby má prezident stejnou politickou váhu jako celý parlament dohromady. „Má k tomu určitě větší mandát než vláda, protože její mandát je nepřímo odvozený od Sněmovny, zatímco on je zvolen přímo.“

„Už jsem na to upozorňoval jako úředník Kanceláře prezidenta republiky. Pokud chcete mít přímou volbu, tak mi také řekněte, co bude s prezidentskými pravomocemi, ale nikdo mě tehdy nechtěl slyšet,“ připomněl Pavel Hasenkopf.

Europoslanec za KDU-ČSL a právník Pavel Svoboda tvrdí, že zahraniční politiku dělá vláda a je závazná i pro prezidenta republiky.

„Prezident, který podle ústavy zastupuje stát navenek, musí činit v intencích zahraniční politiky vlády. Výslovně to ale v ústavě řečeno není,“ uznává.


Prezident je součástí výkonné moci, není součástí legislativní moci podle ústavy. Jde o nesmysl zakotvený v našem právním systému. Máme přímo voleného prezidenta, ale neodrazilo se to nijak v prezidentských pravomocech. Pavel Svoboda

Tento závazek ale prý vyplývá nepřímo z různých ustanovení vlády. „Odborná veřejnost s tím nemá problém, není potřeba dokazovat, že o zahraniční politice a její koncepci rozhoduje vláda.“

„Navíc, když vezmeme v úvahu okolnost, že do takových grémií jako je Parlamentní shromáždění Rady Evropy nejsou lidé zváni proto, že jsou moudří, ale proto, že zastávají funkci třeba hlavy státu, tak je jasné, že prezident republiky nevystupuje jako soukromá osoba, nemůže prezentovat své soukromé názory, ale zastupuje stát navenek, jak říká ústava.“

Politik nesouhlasí s Hasenkopfkovým tvrzením, že jsme nyní v poloprezidentském systému. „Ale to napětí mezi výškou legitimity přímo voleného prezidenta a rozsahem jeho pravomocí je samozřejmě veliké.“

„Petr Pithart kdysi o přímé volbě řekl, že to je semtex položený do základů našeho právního státu, a naše dnešní debata to potvrzuje... Jako někdo, kdo si přímou volbu nepřál, si nepřeji ani posilování prezidentských pravomocí. Ale uznávám, že by bylo logické, aby byly posíleny,“ konstatoval Svoboda.

autoři: ves , oci
Spustit audio