Prezident se rozhodl mstít všem, kteří mu kdy ublížili. Vyučen Benešem, říká politický vězeň a autor předlohy seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský

Politický vězeň a autor předlohy seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Politický vězeň a autor předlohy seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský

Optimista za všech okolností, který o sobě říká, že je vlastně hlavně vypravěč. Jiří Stránský je spisovatel, scenárista, překladatel, skaut, ale třeba i autor předlohy televizního seriálu Zdivočelá země.

Jiří Stránský: Jak a proč si Babiš s Kunderou padli do oka

Milan Kundera: Umění románu

V sobotu 10. listopadu jsem s potěšením sledoval, jak premiér oznamoval nejen Paříži, ale i všem Čechům, jak nabídl Milanu Kunderovi české občanství.

Ještě jako mladistvý byl v 50. letech zatčen a obviněn z velezrady, ve vězení pak prošel množstvím lágrů a pracoval i v uranových dolech. „Měl jsem velké štěstí, protože když jsem někde dostal přes dr**u, tak se mě pak zas někdo ujal a vysvětlil mi to. Jsem celoživotním optimistou neustále dychtícím po poznání. Pořád jsem se i v lágrech chtěl učit,“ říká Jiří Stránský.

„Tehdejší strana a vláda si dala závazek, že naši rodinu zničí a že nás nenechají vystudovat. Přitom v ní byli samí študování a já − bez maturity. Pak se stal malý zázrak, protože v každém novém lágru, kam mě poslali, byli nějací vysokoškolští profesoři, které jsem pak neustále otravoval. Ostatním vězňům to bylo pro smích, ale já byl takový už od narození,“ vzpomíná spisovatel.

Šlechtická rodina

Jiří Stránský: O koních a lidech

Jiří Stránský

Dobrý den všem – od rána do rána, a to mě v posledním adventním týdnu obzvlášť těší. I proto, že nemusí pospíchat ani ti, kteří mě chtějí slyšet osobně. Jako že to povídání je jen mezi námi. A že je Český rozhlas Plus na ty, co mě poslouchají, a tedy i na mě, několikanásobně hodný.

Dodnes se cítí rozeným Čechoslovákem, a to i přes to, že už jsme bez Slováků. Narodil se v roce 1931 a pochází z pražské patricijské rodiny se šlechtickými předky. Je taky vnukem meziválečného předsedy vlády Jana Malypetra. „Já se mezi těmi lidmi, kterým ostatní říkali ‚pane prezidente‘ a ‚pane premiére‘, běžně pohyboval. Všichni to byli stejdové, mezi kterými jsem se pohyboval neviděn. Ale já naslouchal,“ říká při vzpomínce na dětství.

Poznal Edvarda Beneše, TGM nebo ministra Jana Masaryka, který byl „mě i mým dvěma bratrům čestným kmotrem. Chodil k nám pravidelně na oběd a vždycky u toho byla velká legrace. Měl smysl pro humor a ironii. A když se pak komunisti rozhodli, že tomu dají pořádného šťoucha, tak mého dědečka a ministerského předsedu Malypetra, což byl jeden z nejhodnějších lidí, jaké jsem kdy poznal, zavřeli. Obžalovali ho z největších kolaborantských zločinů, jaké vůbec šly, přitom nic z toho, co mu vyčítali, ani udělat nemohl. Taky ale byl pořád ve spojení s naším čestným kmotrem, a ne s Benešem, který tehdy plánoval v Londýně.“

Premiér a prezident

Jiří Stránský: Zdi a ostnaté dráty na hranicích

03573399.jpeg

Dobrý den všem, co poslouchají a jako já vědí, že se nám od loňského slunovratu prodloužil den už málem o půl hodiny.

Jiří Stránský si toho zažil na několik životů, a tak dokáže porovnávat. Třeba vládu jeho dědečka s tou dnešní. „Babička, žena ministerského předsedy, jak ji titulovali, byla taky selka s čistým rozumem. Ta by dnes asi řekla, že rozdíl mezi dnešním ‚Burešem‘ a dědou, který byl po několik generací sedlák, je v tom, že si vždy musel rychle se vším poradit. Byl jako skaut vždy připraven… Současný premiér určitě sedlák není, ani neví co to je. Babička by řekla, že je to člověk, který nemá kinderstube (= dobré vychování). A o současné hlavě státu? No, že je víc hucul než prezident.“

Podle Stránského všichni, kteří v lednu 2018 dali svůj hlas v prezidentských volbách Miloši Zemanovi, jsou ti, co mají špatné svědomí. „Výsledek byl ale až překvapivě pozitivní, tedy ten minimální rozdíl mezi druhým Jiřím Drahošem a Zemanem… Naše hlava státu se totiž rozhodla, že se pomstí všem, kteří mu kdy ublížili. Já jsem mezi nimi a taky jsem po něm vždy jel. Ale já se to vlastně od nich naučil, protože po mně jeli vždycky. A po mé rodině.“

Celoživotní optimista

Jiří Stránský: Komu by se měl hradní pán omluvit

Miloš Zeman

Všechny vás zdravím. Až do včerejška jsem – jak se říká – nesměl mezi lidi, jelikož na mě hupsnul nějaký bacil, ale už je to dobré a dokonce se zdá, že to mou hlavu nezasáhlo.

Kořeny důvodů, proč vlastně vládnoucí garnitury neměly rodinu Stránských rády, vidí už v prezidentu Benešovi. „Beneš si totiž v klidu, v Londýně chystal pomstu vůči Agrární straně (ve které byl i dědeček), která ale jako jediná postavila proti němu svého prezidentského kandidáta… A ten současný prezident se mstí taky. Vyučen Benešem,“ myslí si spisovatel.    

„Já se narodil jako milionářské dítě a za pár let jsme byli ve sr**kách. Ale protože jsem byl skaut a sokol, a měl v sobě krev svého dědečka a taky tu modrou krev, o které říká, že je to krev lapků… tak ve mně nějak zůstal optimismus… Nebýt takový, tak jsem ten kriminál nepřežil,“ dodává Jiří Stránský.

Celý rozhovor o osmičkových výročích, o tom, co spojuje dnešní Česko se státem z roku 1918, si poslechněte v audiozáznamu. Ptal se Vlastimil Ježek.     

Spustit audio
autoři: Vlastimil Ježek, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související