Jiří Stránský: Komu by se měl hradní pán omluvit

Miloš Zeman
Miloš Zeman

Všechny vás zdravím. Až do včerejška jsem – jak se říká – nesměl mezi lidi, jelikož na mě hupsnul nějaký bacil, ale už je to dobré a dokonce se zdá, že to mou hlavu nezasáhlo.

Očekávalo se ode mě, že se – až se nadržený vrátím ke svým glosám – s velikou radostí, ne-li přímo zadostiučiněním pustím do komunálních a senátních voleb znamenajících veliký nesouhlas s politikou generálního ředitele firmy Česká republika, o němž velmi dobře vím, že žádným premiérem není.

Jindřich Šídlo: Fotografie pro Zemana

Jindřich Šídlo

Stovky fotografií českých Romů, kterým stálo za to reagovat na zlá slova prezidenta Zemana, toho zřejmě mnoho nezmění. Tak to s gesty obvykle bývá, přesto jsou důležitá.

Měl jsem dědečka, který ač sedlák, byl a v mé mysli pořád je opravdovým premiérem, jenž jako dospělák vystudoval práva, aby politice lépe rozuměl a hlavně neříkal lidem nesmysly. Jelikož jako sedlák věděl, že se jen špatný hospodář vymlouvá na nepřízeň počasí.

Možná bych se nakonec ve jménu dědečka do hodnocení voleb pustil, ale nestalo se: Přestože se moc snažím o svých kriminálech a fárání mluvit či psát co nejmíň (i proto jsem se z toho aspoň trochu vykecal ve Zdivočelé zemi), každou chvíli se přihodí něco, co mi to připomene.

Někdy před týdnem se ozval zvonek a do místního telefonu se ozval opatrný hlas, oznamující mi, že mu bylo řečeno, aby řekl, že je Cigoš. Nemám rád vysvětlení a snažím se tuhle zásadu neporušovat, ale vám, jimž toto čtu, musím vysvětlit, že před víc než 60 lety jsem na Pankráci (a pak na lágrech) učil Cikány (co nevěděli, že jsou Romové) číst a psát.

Zastavte se a chvíli se dívejte

A jelikož jsem před těmi lety svému původu navzdory (snědý a s černými vlasy) vypadal jako oni, oznámili mi, že jsem „ich inteligencija“, a to mi už zůstalo. To bylo jejich jediné poděkování: že pro mě nebyli Romy, ale Cigošové… takový maličký metál.

Jiří Pehe: Otázka prezidentské (ne)způsobilosti

MIloš Zeman

Okolo hlavy státu se u nás dějí podivné věci. V případě prezidentových opakovaných pokusů posunovat s pomocí svérázných výkladů ústavy náš ústavní systém od parlamentní demokracie k prezidentskému systému, vesměs panuje politické ticho.

K němuž taky patřilo, že když mě převezli do jiného lágru či basy, pokaždé se brzy objevil Cikán s otázkou, jestli něco nepotřebuju. A pro své gójské spoluvězně (i nejbližší kamarády, například pozdějšího slepého generála Tomáše Sedláčka) jsem byl Černá huba i v čase, kdy už jsem měl tu hubu úplně bílou.

Ten Cigoš, co ke mně přišel, byl poslán generací svého otce, aby mi řekl, že potom, co z nich hradní pán udělal nemakačenky, na které platil jen socialismus, jim chvíli trvalo, než se rozhodli, že nejlepší bude, když každý Cikán či Rom hradního pána obviní jen za sebe z urážení a ponižování s žádostí, aby byl hradní pán odsouzen k tomu, že se každému Cikánovi i Romovi osobně a veřejně omluví.

Jiří Stránský

Můj posel je taky právník. Jeho mladší bratr studuje právo v Anglii, sestra studuje ve Francii na lékařku. Naštěstí musel odejít – býval bych se ho vyptával na leccos dalšího.

Už teď jim držím palce. A vím, že oni vědí, že si mě můžou kdykoliv zavolat jako svědka. Někdy až půjdete kolem dlaždičů, jimž se mihají nejen ruce, zastavte se a chvíli se dívejte. Pokuste si říct, že jsou flákači. Tihle Cigošové či Romové či co vlastně jsou…