Přetěžujeme žáky? V matematice neučíme na střední škole to, co dřív na základní, tvrdí pedagog Kostečka

23. únor 2021

Žáci v Česku jsou s menšími přestávkami už téměř rok na distanční výuce. A chybějící každodenní kontakt s vrstevníky je nejčastějším argumentem zastánců co nejrychlejšího návratu dětí do škol. „Je důležité si uvědomit, že děti a dospívající tráví školou větší část svého dne. Někteří se skutečně vyjadřují v tom smyslu, že se svými spolužáky a učiteli vlastně tráví více času než s rodiči,“ zdůrazňuje psycholožka Lenka Morávková Krejčová, ředitelka DYS-centra Praha.

Navíc v domácím prostředí je podle ní pro žáky mnohem těžší najít motivaci k práci. „Doma jsou zvyklí na jiné fungování,“ říká a radí, jak v tomto ohledu dětem alespoň trošku pomoct:

Čtěte také

„Občas jim pomáhá už jenom to, že uvidí rodiče, jak také pracují. I to pomáhá k tomu, aby fungovaly. Zároveň mám zkušenost s našimi žáky, že ztrácejí chuť se učit. Strašně pomohlo, že jsme úplně změnili po Novém roce systém. Vykašlali jsme se na češtinu a matematiku. A začali jsme s žáky řešit nějaký projekt.“

I přes svá omezení se ovšem výuka přes počítač osvědčila možná více, než se zpočátku čekalo.

„Ta distanční výuka se démonizuje. Pokud někdo poctivě studoval prezenčně, tak se teď učí taky. A kdo se dřív flákal, fláká se i teď. Chybí samozřejmě přímý kontakt s žáky. A shodneme se na tom, že ten je nenahraditelný. Na druhou stranu si myslím, že v tak zvláštní době, jakou máme, ta distanční výuka funguje. A nemyslím si, že by to pro děti byl zásadní problém,“ obhajuje nově objevený způsob učení uznávaný pedagog Jiří Kostečka, autor učebnic českého jazyka a učitel.

Čtěte také

S tím souhlasí také youtuber Karel Kovy Kovář: „Je skvělé, že si učitelé i děti mohou vyzkoušet limity distanční výuky – otestovat, že není samospásná. Na druhou stranu nabydou nějaké zkušenosti a mohou je třeba uplatnit v budoucnu.“

„Je to o učitelích a o tom, jak se toho každý z nich chopil. Dětem ale chybí sociální kontakt. A to je podle mě velká časovaná bomba,“ dodává Ondřej Lepka, ředitel sítě škol American Academy.

Návrat dětí do škol

Kromě chybějících kontaktů s kantory i spolužáky má domácí výuka ještě jeden podstatný problém. „Logicky se dostáváme k tomu, že rodiny jsou na tom socioekonomicky různě – některé nemusí mít dostatečný počet techniky a podobně,“ upozorňuje Kovy.

Čtěte také

„Myslím si, že je potřeba, aby se děti vrátily co nejdříve, protože to rozevírání nůžek je velké,“ dodává k tomu Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo.

S návratem k prezenční výuce by ale byl opatrný Kostečka. Připomíná, že je potřeba vzít v potaz nejen potřeby dětí.

„Já si nemůžu pomoct – má to logiku. Ale nezapomeňte, že učitelský sbor je téměř z poloviny starší 50 let. Takže já bych si dovolil říct: ‚Vraťme děti, ale nejprve naočkujme učitele!‘ Tam, kde nejde jen o zdraví, ale o život, bych oči nepřimhuřoval,“ varuje pedagog především v souvislosti s novými mutacemi koronaviru.

Učí se děti až příliš?

V rámci aktuální distanční výuky učitelé často přistoupili k tomu, že seškrtali učivo v daném ročníku. Bude látka, na kterou se při výuce skrz obrazovky počítače nedostane, žákům chybět, nebo jde o důkaz toho, že děti učíme až příliš mnoho informací?

„Pandemie nám ukázala to, jak je to množství velké. To vzdělávání se nedá jedna ku jedné překlopit do online vzdělávání,“ připomíná Konrádová z organizace Učitel naživo.

Čtěte také

„Doba kolem nás se mění. Mnoho věcí můžeme najít, ale co je v dnešní době důležité, je naučit se rozpoznávat zdroje a to, kde najít informace. Je to spíše o schopnostech a dovednostech na úkor nabobtnalého faktologického objemu informací,“ říká youtuber Kovy, který se angažuje právě ve výuce mediální gramotnosti.

S tím, že se děti učí i to, co by nemusely, souhlasí také Ondřej Lepka z American Academy: „Na českých školách přetěžovaní jsou. My učíme jinak – aby se učily pro život. Aby se učily spolupracovat, odprezentovat výsledky, aby uměly vyhodnocovat informace.“

„Víte, on učitel z praxe to vidí jinak,“ namítá k tématu objemu učiva Kostečka. „Matematikové teď debatují a jednoznačně říkají, že látka, která se běžně učila v osmé třídě, se dnes neučí ani na střední škole. Dramaticky jsme zredukovali literární historii a podařilo se nám prosadit orientaci na četbu.“

V této souvislosti také připomíná, že rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány velmi obecně a je tak na každém učiteli, co si prosadí do školského vzdělávacího programu. „Pokud tam učitel narve od Národního obrození po Nerudu 25 autorů, tak to dělá špatně,“ konstatuje učitel.

Co covid dal?

Existuje tedy něco, v čem se české školství v posunulo správným směrem? „Učitelé se zlepšili ve svých digitální kompetencích,“ hledá pozitiva Konrádová.

Hosty debaty Českého rozhlasu Plus byli:
Karel Kovy Kovář, youtuber
Ondřej Lepka, ředitel sítě škol American Academy
Jiří Kostečka, uznávaný pedagog autor učebnic českého jazyka, dnes učitel Gymnázia Hořovice a ZŠ Cerhovice
Lenka Morávková Krejčová, psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha
Kateřina Konrádová, organizace Učitel naživo

„Přijde mi, že covid zdůraznil témata, o kterých víme delší dobu. Řekla bych, že se nasvítila témata nerovností, objemu učiva i téma kurikula,“ říká.

Za pozitivní pak Jiří Kostečka považuje především odolnost, kterou celý systém prokázal. „I přes neschopnost vlády se ukázalo, že se české školství nezhroutilo a že fungují učitelé i žáci. A fungují čím dál líp,“ dodává pedagog závěrem.

Poslechněte si celou speciální debatu Jana Bumby a jeho hostů. Probrali také otázku hodnocení žáků, nebo to, zda a proč potřebujeme elitní školy.

autoři: Jan Bumba , Ondřej Skácel