Viroložka Tachezy: Návrat dětí do škol je potřeba, hlavně začněme. Ale rodiče ať se nevrací do práce
Vláda počítá s návratem maturantů do škol na přelomu února a března. Žáci by se museli ale každých sedm až týdnů dnů testovat samoodběrovými a neinvazivními testy. viroložka Ruth Tachezy v testování nevidí problém, pokud nepůjde o antigenní testy. Trvá ale na tom, že děti by se neměly do škol vrátit dřív než v březnu. Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že je třeba s otevíráním škol začít.
„Středoškoláci mají velkou prioritu, ale stejnou by měl mít i 1. stupeň základní školy,“ uvádí v Pro a proti místopředsedkyně školského sněmovního výboru Kateřina Valachová.
Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a členka iniciativy vědců Sníh oponuje, že epidemiologická situace pro návrat do škol nehovoří. A školy by otevírala dřív než v březnu.
Čtěte také
„Návrat je důležitější pro žáky 1. stupně, kteří více trpí distanční výukou. Starší děti se distančně vzdělávají lépe, včetně maturantů,“ říká viroložka a pokračuje:
„Zvážila bych proto hybridní výuku, aby ti, kteří se cítí poškozeni distanční výukou, mohli chodit do školy. Děti na 1. stupni obvykle mají školu v místě bydliště a učí je jeden učitel, takže počet kontaktů je výrazně menší než ve vyšších ročnících. Vše je ale na zvážení jen v případě zavedení testování.“
Valachová: První by mohly být malotřídky
Poslankyně Valachová upozorňuje, že ministerstvo školství zatím konkrétní návrh připraven nemá. „Musíme nějak začít, já navrhuji pilotáž v malotřídkách z malých obcí, kde je nízká mobilita, během čtrnácti dnů vyhodnotit, co to dělá, a pak na základě zkušeností a dat v březnu pustit středoškoláky, případně 1. stupeň základní škol.“
„V tuto chvíli nemáme žádný systém postupného návratu do škol a systém zahájení šetrného testování. Ústřední krizový štáb jedná, jak to logisticky zvládnout na celém území,“ dodává politička. „Nic ale nebrání tomu, abychom začali, protože dopady do vzdělávání a psychiky zejména malých dětí jsou velké.“
Tachezy souhlasí, že je důležité začít a právě otevírání malotřídek považuje za dobrý nápad:
Čtěte také
„Pak zjistíme mezery v systému a můžeme je rychle opravovat. Ovšem antigenní testy jsou v tomto případě nevhodné, jsou určeny pro lidi s vysokou virovou náloží a přesně to děti nejsou. Máme nevyužité kapacity laboratoří pro PCR testy. Takže dítě při vstupu do školy ráno plivne do zkumavky a ředitel má do večera z laboratoře výsledky.“
Aby děti po návratu do školy ve škole i zůstaly, je třeba širokého testování. „A z pohledu práva je problém, že současná praxe vychází z toho, že veškeré odběrové kroky jsou vykazovány jako zdravotnický úkon. To je hlavní bariéra, abychom nastartovali samoodběry a návrat dětí do škol,“ zdůrazňuje právní rozměr Kateřina Valachová (ČSSD).
Bude nutné vyvážit otevření škol nejen testováním, ale podporou snížení mobility rodičů.
Ruth Tachezy
Tachezy ale opakuje, že otevírat školy v situaci, v jaké jsme teď, bude velmi nebezpečné. „Bude nutné to vyvážit nejen testováním, ale podporou snížení mobility rodičů. Když rodiče dají děti do školy a půjdou do práce, opět to zvyšuje riziko zhoršení epidemie. Je třeba postupovat komplexně a také včas proočkovat učitele nad 60 let věku,“ navrhuje viroložka Ruth Tachezy.
Na čem stojí návrat dětí do škol? Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
