Mezery děti doženou, nedostatečná socializace ale může zanechat trvalé následky, varuje Šteffl

9. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ondřej Šteffl
0:00
/
0:00

Epidemiologická situace v Česku se nelepší, vláda ale plánuje na přelomu února a března otevřít školy pro maturanty a žáky 9. tříd. „Nechápu, proč by se měli vracet zrovna oni. Je spousta mnohem potřebnějších dětí,“ upozorňuje ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl s tím, že maturanti a deváťáci se mohou připravovat doma.

Do škol by naopak měly chodit děti „odpojené“, které se z různých důvodů do online výuky nezapojují, například protože jim chybí potřebná zařízení nebo mají ve škole problémy vyplývající z toho, že pocházejí ze sociálně a kulturně zanedbaného prostředí.

Čtěte také

„K té škole i tak nemají vztah. Když do ní chodí, tak ho lze navázat, ale doma úplně ztratili kontakt s výukou,“ vysvětluje Šteffl s tím, že školy by měly tyto děti vytipovat – jsou jich prý řádově desítky tisíc. Zároveň se podivuje nad tím, že ministerstvo školství problém neřeší již nyní a místo toho plánuje doučování o prázdninách.

Šteffl dále poukazuje na to, že všech dětí se mohou týkat psychické a socializační problémy: „Jsou děti, které potřebují kolektiv. V pubertě je to dokonce růstový požadavek – učit se navazovat vztahy, bavit se s kamarády a s opačným pohlavím. To jsme dětem sebrali, už nejméně půl roku to nemají.“

Děti potřebují kolektiv. V pubertě je to dokonce růstový požadavek – učit se navazovat vztahy, bavit se s kamarády a s opačným pohlavím.
Ondřej Šteffl

Dospělí se podle Šteffla obávají, že si toho děti z distanční výuky odnesou málo. „Mezery ve vzdělávání se buď doženou, anebo, což myslím, že je pravděpodobnější, se zjistí, že to nevadí a že se to dohánět nemusí. Ale psychické problémy dětí skutečně mohou být trvalé,“ varuje a upozorňuje: 

„To může škola také řešit, ale ne tím, že bude vyučovat chemii, biologii nebo fyziku. V našich školách je minimálně třikrát týdně takzvaný ranní kruh. Děti se v on-line výuce sejdou s učitelem a povídají si. Doma trpí tím, že nemají možnost si popovídat.“

Za nejdůležitější považuje stanovení priorit: „Vypadá to, že podle ministerstva školství i opozičních stran prioritou jsou maturity, přijímací zkoušky a mezery ve vzdělání. A spousta učitelů si myslí, že největší problém je vyzkoušet děti. To ale problém není,“ zdůrazňuje.

Kombinovaná výuka

K případnému uvolnění opatření by podle Šteffla mělo dojít až poté, co reprodukční číslo klesne pod 1. „Pokud ale bude vyšší, tak cokoli uvolňovat znamená, že se z té epidemie nikdy nevyhrabeme. Jakmile je totiž reprodukční číslo přes 1, tak epidemie stále rychleji narůstá,“ varuje.

Souběžně s otevřením škol by měl být spuštěn systém pravidelného testování dětí a zaměstnanců škol. S tím Šteffl souhlasí, jde prý o nepřekročitelnou podmínku, cestou ale určitě není plošné otevírání.

Čtěte také

„Nevím, proč se neotevřou školy v některém kraji, kde je epidemické riziko nízké. Největší rozvoj epidemie je na severu kolem Trutnova a v Chebu. Ale jsou i okresy, kde by se školy daly otevřít. A tam by se daly vyzkoušet možnosti,“ navrhuje expert na školství.

Dále uvádí příklady řešení ze zámoří, kde si rodiče mohou vybrat mezi oline a částečně prezenční výukou, kdy část dětí chodí do školy v pondělí a ve čtvrtek, část v úterý a v pátek a ve středu se škola dezinfikuje.

„Můžu pochválit ministerstvo školství, že od září povolilo takzvanou kombinovanou výuku. Už v září jsme otevřeli Expediční ScioŠkolu, děti byly tři týdny doma na online výuce a chystala se expedice, na kterou pak na týden vyjeli,“ uzavírá Šteffl s tím, že při dostatečném testování by se tak daly řešit socializační problémy dětí.

Jak minimalizovat škody na vzdělání způsobené pandemií? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart
Spustit audio

Související