Mladí ze sociálně znevýhodněného prostředí nevědí, jak studovat. Distanční výuka jim v tom nepomáhá
Dostudovat, nebo jít pracovat a podpořit rodinu. Dilema, které řeší mnoho dětí ze sociálně vyloučených rodin. Sociální pracovníci upozorňují, že se situace ještě zhorší. Kvůli distanční výuce totiž vypadla role školy, jako hlavní motivace ke studiu.
Čtěte také
Z nejnovějšího průzkumu organizace Člověk v tísni vyplývá, že více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. Konkrétní zpětnou vazbu pak žákům dává jen polovina učitelů. Do šetření se zapojilo 800 klientů neziskových organizací deseti regionů. Děti učení na dálku nezvládají, chybí také podpora rodičů.
„Problém je v distanční výuce, kdy žáci nemají učivo dostatečně vysvětleno,“ říká v pořadu Zaostřeno kariérní poradkyně organizace Člověk v tísni Barbora Hocká. „Ve škole se děti nechtějí hlásit, vyptávat, natož pak v onlinu, kde koukají do černých obrazovek. Kvůli špatnému internetovému připojení často nevidí učitele, nezapínají si webkamery,“ dodává.
Nemají počítače ani internet
Hocká pomáhá asi dvacítce dětí v Ústí nad Labem, hlavní problém vidí v málo online vyučovacích hodin, žáci totiž stále spíš jen dostávají domácí úkoly. Většina z nich má navíc nedostatečné technické vybavení.
Čtěte také
Potvrdil to i průzkum organizace Člověk v tísni, podle kterého byly potíže s technikou a připojením k internetu druhým nejčastějším problémem, který respondenti zmiňovali.
Vedoucí vzdělávací služeb Zuzana Ramajzlová k tomu říká: „Jejich situace se od jara zlepšila, ale pořád máme spoustu rodin, kde dosud počítač nemají, nebo mají nedostatečné připojení. Zaznamenali jsme i neomluvené hodiny jen proto, že jim to neumožnilo připojení.“
Kariérní poradce z karlovarského kraje Štefan Gabčo vidí hlavní problém sociálně slabých rodin v tom, že děti nemají v domácím prostředí pro studium vhodné podmínky. Navíc - kvůli uzavřeným školám a distanční výuce se podle Gabča ukazuje, že mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí nevědí, jak studovat. Potřebují, aby jim to někdo vysvětlil, místo toho dostanou úkoly, se kterými si nevědí rady.
Důležitá je motivace rodiny
Už před koronavirovou pandemií bojovali sociální pracovníci s tím, že dětí z těchto rodin na střední školu nenastoupili, nebo po pár měsících odešli. A to se teď ještě zhoršilo.
Čtěte také
Na zapojení rodiny do vzdělávání dětí se zaměřil i průzkum Člověka v tísni. Vedle nedostatku času je pro třetinu rodičů překážkou přílišná složitost probíraného učiva.
Na to už myslí ministerstvo školství, které připravuje letní doučovací kempy. Měly by pomoct dohnat to, co při distanční výuce děti nezvládají.
Všichni se tak upínají k 1. březnu, kdy by se měly alespoň pro maturanty a poslední ročníky základních škol, školy otevřít. Vše ale bude záležet na aktuální pandemické situaci.
Celý pořad Zaostřeno Lucie Korcové si poslechněte v audioáznamu.
Související
-
Nerovný přístup ke vzdělání tu byl i před covidem a ty nůžky se minimálně nezavírají, přiznává Plaga
Nerovný přístup ke vzdělání tu byl i před covidem a ty nůžky se minimálně nezavírají, přiznává Plaga
-
Robert Plaga: Za všech myslitelných okolností by už výuka pro prvňáky a druháky měla být zachována
Jako první se do školních lavic vrátili žáci prvních a druhých tříd a také speciálních škol. „Výuka by už pro tyto děti měla zůstat zachována,“ říká Robert Plaga (za ANO).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.