Mladí ze sociálně znevýhodněného prostředí nevědí, jak studovat. Distanční výuka jim v tom nepomáhá

21. únor 2021

Dostudovat, nebo jít pracovat a podpořit rodinu. Dilema, které řeší mnoho dětí ze sociálně vyloučených rodin. Sociální pracovníci upozorňují, že se situace ještě zhorší. Kvůli distanční výuce totiž vypadla role školy, jako hlavní motivace ke studiu.

Čtěte také

Z nejnovějšího průzkumu organizace Člověk v tísni vyplývá, že více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. Konkrétní zpětnou vazbu pak žákům dává jen polovina učitelů. Do šetření se zapojilo 800 klientů neziskových organizací deseti regionů. Děti učení na dálku nezvládají, chybí také podpora rodičů.

„Problém je v distanční výuce, kdy žáci nemají učivo dostatečně vysvětleno,“ říká v pořadu Zaostřeno kariérní poradkyně organizace Člověk v tísni Barbora Hocká. „Ve škole se děti nechtějí hlásit, vyptávat, natož pak v onlinu, kde koukají do černých obrazovek. Kvůli špatnému internetovému připojení často nevidí učitele, nezapínají si webkamery,“ dodává.

Nemají počítače ani internet

Hocká pomáhá asi dvacítce dětí v Ústí nad Labem, hlavní problém vidí v málo online vyučovacích hodin, žáci totiž stále spíš jen dostávají domácí úkoly. Většina z nich má navíc nedostatečné technické vybavení.

Čtěte také

Potvrdil to i průzkum organizace Člověk v tísni, podle kterého byly potíže s technikou a připojením k internetu druhým nejčastějším problémem, který respondenti zmiňovali.

Vedoucí vzdělávací služeb Zuzana Ramajzlová k tomu říká: „Jejich situace se od jara zlepšila, ale pořád máme spoustu rodin, kde dosud počítač nemají, nebo mají nedostatečné připojení. Zaznamenali jsme i neomluvené hodiny jen proto, že jim to neumožnilo připojení.“

Kariérní poradce z karlovarského kraje Štefan Gabčo vidí hlavní problém sociálně slabých rodin v tom, že děti nemají v domácím prostředí pro studium vhodné podmínky. Navíc - kvůli uzavřeným školám a distanční výuce se podle Gabča ukazuje, že mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí nevědí, jak studovat. Potřebují, aby jim to někdo vysvětlil, místo toho dostanou úkoly, se kterými si nevědí rady.

Důležitá je motivace rodiny

Už před koronavirovou pandemií bojovali sociální pracovníci s tím, že dětí z těchto rodin na střední školu nenastoupili, nebo po pár měsících odešli. A to se teď ještě zhoršilo. 

Čtěte také

Na zapojení rodiny do vzdělávání dětí se zaměřil i průzkum Člověka v tísni. Vedle nedostatku času je pro třetinu rodičů překážkou přílišná složitost probíraného učiva. 

Na to už myslí ministerstvo školství, které připravuje letní doučovací kempy. Měly by pomoct dohnat to, co při distanční výuce děti nezvládají.

Všichni se tak upínají k 1. březnu, kdy by se měly alespoň pro maturanty a poslední ročníky základních škol, školy otevřít. Vše ale bude záležet na aktuální pandemické situaci.

Celý pořad Zaostřeno Lucie Korcové si poslechněte v audioáznamu.  

autoři: Lucie Korcová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.