Asi nejhorší podmínky ve vězení mají v KLDR. Trest jednoho člena odsedí celá rodina. Včetně dětí

Hrozba vězení v zemi, kde je už jen zadržovací vazba psychicky i fyzicky extrémně stresující událostí, může být nástrojem pro prosazování politických nebo ekonomických zájmů. Příkladem je Čína.

I když je druhá nejlidnatější země světa signatářem mezinárodních úmluv, které zapovídají bezdůvodné prodlužování vazby, psychický nátlak nebo uvěznění jako odvetu, ve skutečnosti bezdůvodné zadržení cizinců používá jako nátlak na jejich rodné země.

Čtěte také

Pozor, je to past! Kdo nejvíc těžil z rusko-americké výměny vězňů?

Důvodem je politika, respektive protlačení státních zájmů, se kterými Peking neuspěl klasickou cestou. Případy australské novinářky čínského původu Cheng Lei, jejího krajana Yang Hengjuna, amerického pastora Davida Lynna nebo kanadských diplomatů a obchodníků Michael Spavora a Michael Kovriga dodnes komplikují vztahy mezi Čínou a Západem.

Češi už v minulosti seděli ve věznicích v mnoha částech světa. V tom indickém třeba pašerák vzácné chráněné fauny, v Laosu mladík, který tam vstoupil bez platného víza.

V Thajsku pašeráci drog a ve Spojených státech nebo v Egyptě dokonce právoplatně odsouzení vrazi. Vůbec nejčastějšími prohřešky českých občanů v zahraničí je ale porušení imigračních pravidel a pracovních zákonů.

Cizince systémy nijak nešetří

Asijský vězeňský systém proslavila řada západních filmů. Ti, kdo vyvázli živí, často prodali knižní nebo filmová práva za velké peníze a někteří na tom nakonec slušně zbohatli. Hlavně při potírání drogových deliktů jsou soudy ve východní a jihovýchodní Asii extrémně přísné a cizince rozhodně nijak nešetří.

Čtěte také

Vražda ve vězení? Smrt ukrajinské reportérky budí otázky, drželi ji v „ruském Guantánamu“

„Hlavní rozdíl mezi západní a asijskou jurisdikcí je, že ta západní chce odsouzené napravit. Věří, že je jejich náprava možná téměř kdykoli. V Asii chce systém trestat. Nechtějí napravovat, protože věří, že ten, kdo obchoduje s drogami si žádnou shovívavost nezaslouží. Proto jsou tresty tvrdé,“ zamýšlí se penzionovaný thajský voják Bun Cha.

Právě Thajsko spolu s Brunejí, Singapurem, Malajsií a Indonésií jsou považovány za země, které v Asii trestají drogové delikty vůbec nejpřísněji. Tresty smrti už dostali i cizinci.

„Za pašování kila heroinu bych v Austrálii dostal šest, možná deset let. Tady 20, nebo doživotí. Byl jsem jenom malá ryba a stejně jsem to odskákal. Lákaly mě peníze. Byly to velmi rychlé peníze – a jsem teď varováním pro ostatní cizince: ,Buďte v Asii hodně opatrní, stát se vám může opravdu cokoli,‘“ řekl australské reportérce v pořadu 60 Minutes Australia její krajan Robert Halliwell.

Muž, který si v bangkockém vězení Bangwang odpykává doživotí za pašování heroinu.

Za ještě přísnější vězení jsou považována ta v Singapuru. Kromě odnětí svobody, které si vězni odpykávají v celách, které do komfortních mají hodně daleko, soudy někdy udělují i tělesný trest, který je vykonán rákoskou.

Noční můra KLDR

Zemí, kde situace ve vězeních překonává ty nejhorší noční můry, je Korejská lidově demokratická republika.

Čtěte také

Za Kim Čong-una jsou restrikce větší. Sice víte, co nesmíte, ale nevíte, co je dovoleno, popisuje život v KLDR koreanistka Špitálníková

Svět o nich ale dostává relevantní informace až ve chvíli, kdy se Severokorejcům podaří utéct a dostat politický azyl v zahraničí. O tom, že celá země je v podstatě jedním velkým koncentračním a pracovním táborem, už dnes západní svět nepochybuje.

„Podle bývalých vězňů v severokorejských vězeních a lágrech je bití každodenní věc. Běžné je sexuální násilí, zneužívání a úmyslné odpírání jídla. Vězni musejí jíst hmyz, krysy, červy. Jsou mezi nimi i děti, protože i ony mohou být odsouzeny na doživotí. Za pochybení – ať už skutečné, nebo smyšlené – je běžně postihována celá rodina, včetně nejmladších i nejstarších členů. Na světovém žebříčku dodržování lidských práv je KLDR na posledním místě dlouhodobě,“ vysvětluje webová série s názvem Jak přežít, která zveřejňuje očitá svědectví lidí, kteří dokázali přežít ve zdánlivě bezvýchodných a neřešitelných situacích a podmínkách.

Kde je nejvíc lidí ve vězení?

Tomu, jak to z hlediska dodržování lidských práv ve věznicích v jednotlivých zemích světa vypadá, se dlouhodobě věnuje projekt HUMAN RIGHTS WATCH PRISON PROJECT.

Čtěte také

Světlo za mřížemi. Bůh mi ukázal, že se dá žít, vypráví bývalý vězeň Kadaši

Z průběžného sledování jeho údajů vyplývá, že vůbec nejméně vězňů, v přepočtu na celkový počet obyvatel, mají aktuálně Japonsko, Kambodža, Indonésie a Nepál. Naopak nejvyšší Tchaj-wan a možná překvapivě i Singapur.

Podezření, že ve skutečnosti nejvíc svých občanů ve vězení – v přepočtu na obyvatele – drží Severní Korea, není možné nezávislé ověřit, protože komunistická diktatura Kim Čong-una relevantní informace neposkytuje. V kapitole věnované mučení, sexuálnímu zneužívání nebo systematickému zastrašování vězňů figurují na nejvyšších místech Barma, Čína, Indie nebo Filipíny. 

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Davida Jakše. Vysíláme ho v repríze.