I Krkonoše měly svého Krampuse. Rübezahl byl zlý a děsivý, vysvětluje odbornice Vavřinová
Rohy, řetězy a dlouhé ostré zuby. Krampus je postava, která dokáže vyděsit i dospělého. Je obdobou českého čerta, ale ne tak úplně. Tradičně chodí 5. prosince společně s Mikulášem, ale ani to není pravidlo. Každý region má totiž svůj vlastní folklor.
Krampuslaufy jsou skutečně podívaná, která v Evropě nemá obdoby. Jak ale tato tradice vznikla a kdo nebo co je vlastně Krampus? Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jen jiná verze našeho známého čerta.
„S Krampusem se potkáváme vlastně na území, která dřív byla součástí Rakouska-Uherska, ale není to úplně všude,“ vysvětluje odbornice na vánoční tradice Valburga Vavřinová.
Čtěte také
„V mytologii se objevuje jako duch hor, od kterého nemůžeme čekat nic dobrého a který má špatnou náladu. A v zimě, kdy jsou fujavice a počasí pro člověka není příznivé, sestupuje do údolí. A pokud má dobrou náladu – proto lidé dělali průvody Krampuslaufy – naopak mlhu rozhání a počasí zlepšuje. Teprve kolem období protestantismu, protireformace, ale i reformace získává asociaci s ďáblem,“ doplňuje Vavřinová.
Krakonoš vs. Krampus
Krampus je typický pro alpské oblasti, chvíli byl i u nás. Na jeho základě stojí další postava, resp. spravedlivý i děsivý duch, který chránil Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci.
Čtěte také
„Dá se říct, že předtím než se nám ,polidštil‘ Krakonoš, měly i Krkonoše svého Krampuse. Byl to duch, kterému se říkalo Rübezahl a také byl děsivý. Vlastně od něj nešlo čekat nic dobrého,“ říká Vařinová.
„V pohádkách tedy občas zachránil děti, které se zatoulaly v horách ve sněhové vánici. V těchto příbězích je popisován jako obrovská postava s drsným jazykem, který byl navíc horký. Rübezahl – Krakonoš – jím děti olízal a vrátil jim život, protože už byly téměř zmrzlé.“
S českým čertem má alpský Krampus společné hlavně to, že se z něj postupem let stal společník svatého Mikuláše a anděla. Tradičně domácnosti obchází 5. prosince, nemusí to tak ale být pokaždé. A ne vždy bývali jen tři. Anděl, čert a Mikuláš jsou totiž pozůstatky z daleko větších průvodů, které se konaly jak v předvečer Mikulášova svátku, ale i přímo 6. prosince.
Víc si poslechněte v audiu Zaostřena Báry Vránové.
Související
-
Bojíte se rádi? Na Výstavišti bude divočit přes 150 hrozivých krampus čertů
Strašidelné krampusy charakterizují propracované masky, kravské zvonce, kožichy, řetězy a obří rohy. V neděli 24. listopadu budou řádit na louce za Křižíkovými pavilony.
-
Dříve zedník, dnes umělecký řezbář. Propadl kouzlu masek Krampus a odhalil svůj talent
Průvod Alpských strašidel, neboli Krampusů, viděl Roman Strouhal poprvé v Rakousku před deseti lety a byl jím okamžitě okouzlen. Dnes se výrobou krampusáckých masek živí.“
-
Oslavujete zlo, tvrdí odpůrci démonické show Krampus v Příbrami
Průvod šesti desítek lidí v démonických maskách, kteří se mají 1. prosince objevit v centru Příbrami, vadí zdejším věřícím. Necelé čtyři stovky odpůrců show nazývan...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
