Před 10 lety odstartoval svou úspěšnou vesmírnou kariéru Keplerův dalekohled
Dnes už je jen kusem kosmického smetí, ale lidstvo na Zemi obohatil o spoustu důležitých informací. Odhalil třeba, že naše galaxie je doslova plná planet.
Během své mise pomohl Keplerův dalekohled objevit více než 2,5 tisíce exoplanet – tedy planet mimo naši Sluneční soustavu. Jak před lety informovala vesmírná agentura NASA, Kepler se do vesmíru vydal hledat hlavně planety podobné Zemi.
Jméno dostal dalekohled po Johannesi Keplerovi, matematikovi a astronomovi. Přístroj se definitivně odmlčel symbolicky na výročí úmrtí německého vědce roku 2018.
Kromě menších kamenných planet zemského typu ale mohli vědci pozorovat i velké plynné planety, nebo kuriozity jako planetu obíhající kolem dvou hvězd. Je třeba ale připomenout, že i když už Keplerův dalekohled pluje vesmírem jen jako kosmické smetí, může počet objevených planet na jeho kontě ještě vzrůst.
Dosluhující družice Kepler opět překvapila. Objevila první exoplanetární měsíc?
Astronomové možná objevili první exoměsíc. Jde o satelit planety, která obíhá kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce. Od Země je střed této soustavy vzdálený 8000 světelných let.
U některých pozorovaných objektů totiž stále není jasné, jestli jde o planety, nebo ne. Konec konců, vůbec první objekt zaznamenaný Keplerovým teleskopem se teprve nyní dočkal oficiálního potvrzení na vědecké konferenci.
Satelit Ariel
Pozorování vesmírným dalekohledem probíhá v praxi tak, že vědci měří rozdíly jasu v době, kdy objekt prolétá přes hvězdu. Laicky řečeno, je to jako bychom se dívali do světla žárovky a zaznamenávali míru jasu, zatímco kolem lampy pravidelně krouží moucha.
Pomyslným nástupcem Keplera na obloze je například družice TESS, která má za úkol prozkoumat blízké planety zemského typu. A v budoucnu se k ní přidá i evropský satelit Ariel, který bude zkoumat atmosféry nově objevených planet.
„Je to takový velký kosmický model klasického absorpčního spektrometru, který se používá v laboratoři,“ vysvětluje podobu satelitu Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského s tím, že místo žárovky bude sloužit mateřská hvězda, kyvetu nahradí zkoumaná planeta a samotným pozorovatelem bude satelit, který data odešle zpátky na Zemi.
Související
-
Jak se do vesmíru před 40 lety dostala družice Magion 1? Vlastně jen náhodou…
Je to už 40 let, co se českoslovenští vědci zapsali do historie objevování vesmíru. 24. října 1978 jsme totiž vyslali naši úplně první družici. Víc ví Eva Kézrová.
-
Zdá se, že s životem ve vesmíru to nebude tak jednoduché, říká Jiří Grygar
Co všechno je potřeba, aby život vznikl? A co víme zatím o planetách, kde by život mohl být nalezen? Hostem Leonarda Plus byl astrofyzik Jiří Grygar.
-
Hrozí Zemi nebezpečí z vesmíru? Docela reálné jsou hned dvě hrozby, říká Schmidt
Zajímají ho varianty obrany Země před asteroidy. Jak by planetární obrana mohla vypadat? Jakou podporu mají podobné snahy na mezinárodní úrovni? Moderuje David Šťáhlavský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
