Před 10 lety odstartoval svou úspěšnou vesmírnou kariéru Keplerův dalekohled

Teleskop Kepler po devíti letech vyčerpal zásoby paliva a mise tak byla ukončena.
Teleskop Kepler po devíti letech vyčerpal zásoby paliva a mise tak byla ukončena.
0:00
/
0:00

Dnes už je jen kusem kosmického smetí, ale lidstvo na Zemi obohatil o spoustu důležitých informací. Odhalil třeba, že naše galaxie je doslova plná planet.

Během své mise pomohl Keplerův dalekohled objevit více než 2,5 tisíce exoplanet – tedy planet mimo naši Sluneční soustavu. Jak před lety informovala vesmírná agentura NASA, Kepler se do vesmíru vydal hledat hlavně planety podobné Zemi.

Jméno dostal dalekohled po Johannesi Keplerovi, matematikovi a astronomovi. Přístroj se definitivně odmlčel symbolicky na výročí úmrtí německého vědce roku 2018.

Kromě menších kamenných planet zemského typu ale mohli vědci pozorovat i velké plynné planety, nebo kuriozity jako planetu obíhající kolem dvou hvězd. Je třeba ale připomenout, že i když už Keplerův dalekohled pluje vesmírem jen jako kosmické smetí, může počet objevených planet na jeho kontě ještě vzrůst.

Dosluhující družice Kepler opět překvapila. Objevila první exoplanetární měsíc?

Takovéto snímky exoplanet bývají jsou jen umělecká vyobrazení. O skutečné fotografie se nejedná.

Astronomové možná objevili první exoměsíc. Jde o satelit planety, která obíhá kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce. Od Země je střed této soustavy vzdálený 8000 světelných let.

U některých pozorovaných objektů totiž stále není jasné, jestli jde o planety, nebo ne. Konec konců, vůbec první objekt zaznamenaný Keplerovým teleskopem se teprve nyní dočkal oficiálního potvrzení na vědecké konferenci.

Satelit Ariel

Pozorování vesmírným dalekohledem probíhá v praxi tak, že vědci měří rozdíly jasu v době, kdy objekt prolétá přes hvězdu. Laicky řečeno, je to jako bychom se dívali do světla žárovky a zaznamenávali míru jasu, zatímco kolem lampy pravidelně krouží moucha.

Pomyslným nástupcem Keplera na obloze je například družice TESS, která má za úkol prozkoumat blízké planety zemského typu. A v budoucnu se k ní přidá i evropský satelit Ariel, který bude zkoumat atmosféry nově objevených planet.

„Je to takový velký kosmický model klasického absorpčního spektrometru, který se používá v laboratoři,“ vysvětluje podobu satelitu Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského s tím, že místo žárovky bude sloužit mateřská hvězda, kyvetu nahradí zkoumaná planeta a samotným pozorovatelem bude satelit, který data odešle zpátky na Zemi.

Spustit audio
autoři: Martin Srb, Zuzana Marková

Související