Přechod na udržitelnou formu dopravy je možný i v USA, kde má auto každý, myslí si americká expertka
Benzínové auto se stalo ve Spojených státech modlou a jeho vlastnictví až povinností. Teď se Američané pokoušejí zakořeněnou kulturu měnit, protože i na tom záleží, jestli se podaří zastavit změny klimatu a přežití lidstva. „Můj vztah k autům je teď odlišný. Když mi bylo 16 –17, auta jsem miloval. V dospělosti bydlí v New Orleans a nějakou dobu jsem byl úplně bez auta – a bylo to skvělé,“ vzpomíná Geoff Coats, ředitel společnosti, která provozuje systém sdílených kol.
Čtěte také
„Teď je ze mě člověk, který auto používá, ale co nejméně. Už ho vidím jen jako nástroj, který je někdy potřeba využít. V Americe ale existuje kolem aut mytologie postavená na romantické myšlence svobody,“ dodává v pořadu Zaostřeno.
Češka Ivana Gášková patří k naprostým výjimkám: život bez auta zvládá i v menším americkém městě ve venkovském státě Západní Virginie, navíc se dvěma malými dětmi. Pomáhá jí, že Morgantown je univerzitní město se studentskou a mezinárodní komunitou, kde funguje zvláštní druh městské dopravy.
Dvě auta na domácnost
Jen osm procent domácností v USA nemá žádné auto – a je to většinou z finančních důvodů, ne z přesvědčení. Naopak podle národních statistik má víc než pětina domácností dokonce tři a více vozů, nejčastější je vlastnictví dvou aut na domácnost.
Čtěte také
Jaké jsou tedy hlavní překážky k rychlé změně léta zažité americké kultury?
„Třeba vlaková doprava není financovaná tak, jak by být mohla. Oproti tomu naše infrastruktura osobních vozidel a jejich paliv je dotovaná. To jsou zákonné mechanismy, které se musejí změnit, pokud máme mít dopravu udržitelnější,“ myslí si Sarah Bassettová, profesorka Arizonské státní univerzity.
Je expertka mj. na dopravní a městské plánování, zabývá tématy rychlé urbanizace, spravedlnosti pro ohrožené komunity či změnám klimatu.
Alex Nichols-Vinueza z předměstí Washingtonu si elektromobil už pořídil. „Někdo to dělá kvůli životnímu prostředí, někteří řídí Teslu, protože to považují za impozantní auto a přijde jim to sexy. Ale pak je tu i další důvod – elektromobily jsou stále dostupnější. S daňovou úlevou 7,5 tisíce dolarů už si některé můžete pořídit docela levně, navíc při cenách benzínu v poslední době oceníte, když si elektromobil nabijete stejně jako já za pět dolarů a jsou místa, kde to jde úplně zadarmo.“
„Když to Američané uvidí u jiných, přestanou mít obavy. Infrastruktura se taky zlepšuje a dojezd bude čím dál lepší. Já jezdím po městě úplně v pohodě, a když jedu za rodiči na sever Michiganu, zvládnu to na tři čtyři zastávky. Tři hodiny ujedu v pohodě a se dvěma malými dětmi a se psy stejně musím často zastavovat. Takže to sice vyžaduje nějaké plánování, ale je to jako se vším – zvyknete si,“ dodává.
Expertka Bassettová dodává: „Další silnou bariérou proti MHD je historická stigmatizace veřejné dopravy v USA. Když jsme v minulém století promovali automobily, veřejná doprava byla spojována s menšinami obývanými nízkopříjmovými oblastmi ve městech. A kromě velkoměst tato mentalita mezi lidmi stále je.“
„Pokud budeme mít možnost propagovat udržitelnější formy dopravy, které budou spolehlivé, dostupné a praktické, změna je možná,“ uzavírá.
Celé Zaostřeno Jana Kaliby si poslechněte v audiozáznamu. (repríza)
Související
-
Proč Češi odmítají řešit klimatické změny? „Je to abstraktní problém a my malá země,“ míní sociolog
Češi vnímají klimatickou změnu odděleně od problémů české krajiny, což je sucho nebo kůrovec, upozorňuje sociolog Martin Buchtík.
-
Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho
„Neřekla bych, že afričtí farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby,“ říká projektová manažerka Markéta Smrčková z Lesnické a dřevařské fakulty.
-
Jan Vávra: Opravdu se nás klimatické změny netýkají?
Není bohužel překvapující, že velice varovná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, která nedávno unikla do agentury AFP, nevzbudila v ČR velkou pozornost.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
