Právo na zbraň v Ústavě je předvolební kalkul, míní komentátor Pehe. Víc nás ohrožují zmizelé zbraně z Vrbětic

22. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zbraň

Senát schválil ústavní právo bránit sebe i jiné se zbraní. Reagoval tak na petici s více než stovkou tisíc podpisů, jejíž petenti se obávají snahy Evropské komise omezit vlastnictví zbraní. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který změnu podpořil, má novela hned dvě funkce: „První je povýšení toho práva na ústavní úroveň. A druhou jakési zabezpečení do budoucna, kdy bude ze strany Unie mnohem obtížnější toto právo na české úrovni omezit.“

Podle senátorky Adély Šípové (Piráti) je ale změna zbytečná a nesystémová. Právo bránit se se zbraní v ruce je totiž obsaženo v Článku 6 Listiny základních práv a svobod, připomíná: „Obsahem výkladu práva na život je i to, že každý má právo se bránit se zbraní. A může to být střelná zbraň, židle nebo třeba pes.“

Čtěte také

To potvrzuje i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity Martin Škop, který z čistě právního hlediska novele žádný zvláštní význam nepřikládá. Vnímá ale pozitivně, že je Parlament České republiky nakloněn rozšiřování dokumentu o nová práva.

„Vidíme, že Senát a sněmovna jsou ochotny přiznávat práva i skupinám, které jsou zatím třeba marginalizované,“ naznačuje Škop.

Změna Listiny nijak neposílí vyjednávací pozice směrem k Unii. Považuji to za argumentační faul.
Adéla Šípová

Pokud jde o Vystrčilův argument o posílení české pozice při případném omezování práva nosit zbraň ze strany Unie, považuje ho Šípová za mylný: „Jsem přesvědčená o tom, že změna Listiny nijak neposílí vyjednávací pozice směrem k Unii. Považuji to za argumentační faul.“

Podle Vystrčila je ale lepší být zbytečně dobře připraven – než následně nemít čím argumentovat.

Čtěte také

Děkan Škop dává za pravdu Šípové a připomíná, že znění upraveného článku je ukončeno slovy „za podmínek, které stanoví zákon“. „Pro realizaci tohoto práva budou tedy vždy potřeba podmínky stanovené zákonem. A když uvažujeme o zákonu, tak už v kontextu práva Evropké unie,“ vysvětluje.

Právě v tomto bodě jakákoliv deklarovaná obrana vlastně selhává, komentuje právník s tím, že naši pozici provedená změna skutečně neposiluje. Za lepší cestu se slibnějším výsledkem považuje například vyjednávání na úrovni Evropské unie nebo příslušné zpracování směrnic způsobem, který odpovídá našemu vnitrostátnímu právnímu řádu.

Předvolební kalkul

Také politolog Jiří Pehe je toho názoru, že novela je ryze politickým aktem. „Je to možná vůbec nejzbytečnější právní akt Senátu za celou dobu jeho existence.“

Je to možná vůbec nejzbytečnější právní akt Senátu za celou dobu jeho existence.
Jiří Pehe

Motivací přitom byla snaha vyjít vstříc poměrně mocné lobby držitelů zbraní a signatářů petice, domnívá se host Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy. „Zcela jistě jsou tam zakalkulovány nejrůznější předvolební aspirace politických stran.“

Hosty byli:
Miloš Vystrčil, ODS předseda Senátu
Adéla Šípová, Pirátská strana, senátorka
Martin Škop, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
Jiří Pehe, politolog

Daleko víc by pro bezpečnost Evropanů čeští zákonodárci udělali sestavením vyšetřovací komise, která se bude zabývat tím, kam zmizely zbraně v muničních skladů ve Vrběticích. Některé totiž byly dohledány v rukou teroristů na západě Evropy, uzavírá komentátor.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , marz
Spustit audio

Související