Klára Vlasáková: Nepotřebujeme právo na obranu se zbraní, potřebujeme se o sebe starat

26. červenec 2020

To video obletělo na konci června internet a sdílel ho na svém twitterovém účtu i americký prezident Donald Trump – manželský pár Mark a Patricia McCloskeyovi ze St. Louis míří svými zbraněmi na účastníky demonstrace proti rasismu. Teď byli oba obviněni z nezákonného použití zbraně.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Když se člověk na video podívá, je chování McCloskeyových dost zarážející. Stojí spolu před svým luxusním domem a zbraně mají namířené na proud lidí, který však jen prochází kolem. Mark McCloskey v televizním rozhovoru pro CNN řekl, že se bál jak o to, že mu protestanti vypálí dům, tak i o svůj vlastní život. Ulice před domem je totiž soukromá. Jenže žádný z demonstrantů na videu nevypadá, že by se k McCloskeyovým chystal přiblížit.

Čtěte také

Vidíme tu muže, který na scénu nevěřícně hledí a kterého vzápětí další dva pobídnou, aby šel dál. Další si celou situaci natáčí na telefon. Ke konci videa je pak vidět osoba, která se manželům snaží něco sdělit, ale i ta stojí velmi daleko.

Hysterická reakce manželů McCloskeyových by mohla být v něčem humorná – kdyby ovšem drželi v rukou třeba stříkací pistolky, a ne skutečné zbraně. Představme si, že by se jeden z nich polekal zvuku, hlasu nebo nečekaného pohybu – a vystřelil.

Nebo by jim ve spirále předsudečného strachu zkrátka povolily nervy. Koneckonců právě strach a děsivé přecenění vlastních pravomocí stojí například za vraždou Afroameričana Ahmauda Arberyho, kterého letos v únoru pronásledovali tři muži mylně se domnívající, že jde o pachatele vloupání, ke kterému v jejich čtvrti došlo.

Zkratkovité jednání

Čtěte také

Tyto situace spojuje rasismus a ničím nepodložená víra ve vlastní vykonávání „spravedlnosti“, ovšem je tu ještě jeden důležitý spojovník – a to zbraně. Co by se stalo, kdyby nikdo z těchto lidí zbraň neměl? Zrovna demonstrace, ale víceméně i jakékoli shromáždění lidí v kině, v obchodě, na ulici může pro držitele zbraně znamenat potenciální ohrožení – a zkratkovitá střelba a řada mrtvých může být tragickým vyústěním.

Podobných příkladů, kam může vést držení zbraně ve špatných rukou, máme kolem sebe mnoho. Zcela nepochopitelně tak působí vládní podpora senátního návrhu ústavního zákona, který má do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem.

Strach v nás

Jistě se shodneme, že Listina základních práv a svobod není dokonalá a definitivní. Rozšiřovat ji může být dobrý nápad (třeba o právo na bydlení). Proč by to ale mělo být zrovna právo bránit sebe nebo druhého se zbraní?

Není tak těžké představit si vyděšené jednotlivce, kteří neadekvátně vyhodnotí situaci a rozhodnou se „vzít věci do vlastních rukou“. Potenciální ohrožení potom může představovat nejen nenadálá situace nebo vjem, ale vlastně jakákoliv odlišnost a vybočení z normálu. Protože právě strach z druhého může být tím sice nejsilnějším, ale zároveň nejomylnějším rádcem.

Klára Vlasáková

Nepotřebujeme rozšiřovat Listinu základních práv a svobod o právo bránit sebe nebo druhého se zbraní. Potřebujeme vědět, že žijeme v právním státě, ve kterém platí dohodnuté zákony, na který se můžeme v sociální nouzi spolehnout a kterému na jeho obyvatelích záleží. Jedině v zemi, kde tohle neplatí, je snazší sáhnout po zbrani než po dlani člověka vedle sebe.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio

Související