Robert Schuster: Zbraně pro Ukrajinu aneb Zahraniční politika německých Zelených mezi sny a realitou

Především, když Zeleným v Německu přejí průzkumy a mají dobrou šanci být součástí příští vlády. Habeck, který je vystudovaným filozofem a před vstupem do politiky se živil jako spisovatel, ovšem vyvolal značnou pozornost, když se během svého pobytu vyslovil pro export zbraní na Ukrajinu.

Mělo by prý jít o defenzívní zbraně, které by měly sloužit k sebeobraně a vyrovnání nepoměru sil při bojích mezi regulérní ukrajinskou armádou a separatisty podporovanými Moskvou.

Čtěte také

Pavel Polák: Pět měsíců před parlamentními volbami si v Německu skvěle stojí Zelení

Stejně tak by podle Habecka měla zůstat na stole možnost, že by Ukrajina jednou vstoupila do Severoatlantické aliance.

Politikova slova vyvolala v Kyjevě potlesk, hlavně když řekl, že Ukrajina prý nebojuje na východě země sama za sebe, ale i za bezpečnost v Evropě. Němečtí Zelení mají na Ukrajině už beztak velké plus od chvíle, co prohlásili, že budou-li ve vládě, zastaví výstavbu ruského plynovodu Nord Stream 2, i když k jeho dokončení schází položit několik posledních desítek kilometrů potrubí. Na Ukrajině se dlouhodobě obávají, že právě tento projekt by mohl zemi odstřihnout od dodávek ruského plynu.

Avšak doma v Německu, hlavně ve vlastní straně, vyvolala Habeckova slova o zbraních pro Ukrajinu zděšení. Jak může někdo, kdo je spolupředsedou strany, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí, podporovat vývoz zbraní? Navíc do oblasti, která má do politické stability daleko a kde hrozí reálné nebezpečí, že i zbraně dodané k obranným účelům budou použity jinak?

Být zásadoví, nebo podporovat vojenské operace?

Netrvalo dlouho a svého kolegu vrátila zpátky na zem i hlavní kandidátka Zelených na spolkovou kancléřku Annalena Baerbocková, když prohlásila, že ona by něco takového nepodpořila.

Čtěte také

Adam Černý: V Německu kancléřku může vystřídat kancléřka

Baerbocková je už beztak nějakou dobu pod tlakem radikálů ve vlastní straně, kteří kritizují, že Zelení prý dělají kvůli vidině účasti ve vládě příliš mnoho kompromisů a ustupují od svých zásad. Namísto toho, aby se Baerbocková za svého spolupředsednického kolegu Habecka postavila a zabývala se jeho argumenty, raději zvolila cestu nejmenšího odporu a vyhověla vnitrostranickým oponentům.

Přitom se zdálo, že Zelení jsou už o dost dál. Bouře okolo Habeckových slov totiž v něčem připomíná debatu, kterou v minulosti vedli už mnohokrát. Naposledy před 21 lety. Tehdy byli čerstvě součástí vlády vedené sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem a jejich nejviditelnější politik Joschka Fischer byl shodou okolností ministrem zahraničních věcí.

Zelení stáli před rozhodnutím, zda podpoří vojenské operace NATO proti tehdejší Jugoslávii, anebo budou zásadoví a z vlády odejdou. Nakonec se rozhodli zůstat. A vydrželi v ní také, když se později po útocích z 11. září 2001 Německo, podobně jako řada jiných států, přidalo k protiteroristické koalici a vyslalo vojska do Afghánistánu.

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Po vlně odporu, kterou vyvolala Habeckova slova, není úplně jisté, jestli by u dnešních německých Zelených operace v Jugoslávii nebo Afghánistánu znovu prošly.

Oproti minulosti je tu ale ještě jeden důležitý rozdíl. Před dvěma desítkami let byli Zelení stranou s osmi, maximálně desetiprocentní podporou. Dnes je jejich potenciál okolo 25 procent a není vyloučeno, že povedou příští německou vládu. 

Autor je komentátor Lidových novin