Přátelé z Varšavy, Sofie a Budapešti aneb Soutěž o nejlepší výkladní skříň socialismu
Pamětníci rozhlasových pořadů před rokem 1989 si možná vzpomenou, že existoval pořad Hovoří Moskva. Byla to čistokrevná propaganda z centra moci do satelitních zemí východního bloku a svého času jsme jí věnovali i samostatný pořad Archiv Plus. Ale hovořili i mnozí ostatní – mimo jiné Berlín, ale i Varšava, Budapešť a Sofie. A právě do těchto tří metropolí na konci 70. let se podíváme v dalším pokračování našeho nekonečného cyklu z rozhlasových archivů.
Rok 1978 byl pro východoevropské země důležitý co do vědeckého výzkumu a politické prestiže. V tom roce se v rámci kosmického programu Interkosmos spolu se sovětskými kosmonauty podívali do vesmíru hned tři občané komunistických zemí, kromě Čecha Vladimíra Remka a Němce Sigmunda Jähna to byl Polák Mirosław Hermaszewski.
Čtěte také
Stejně jako na let Vladimíra Remka se skládaly i v Polsku oslavné písně na Hermaszewského, jednu z nich tehdy nazpívala i populární polská zpěvačka Anna German. Pořad Hovoří Varšava také přinesl československým posluchačům rozhovor s prvním polským kosmonautem, týkající se spíš mediálního ohlasu jeho letu než vědeckých zajímavostí.
A ve vysílání polského rozhlasu pro Československo se samozřejmě připomínala i druhá světová válka, do tohoto ranku přispěl rozhovor s jednou z válečných veteránek z ženského praporu Polské lidové armády, pro který se vžil název „Platerowky“.
Po konci války se některé vojačky tohoto praporu usadily ve vesnici v Dolním Slezsku nedaleko hranic s tehdejší NDR, kde si utvořily vlastní komunitu zabývající se zemědělstvím. Mimochodem, název této jednotky vznikl podle polské národní hrdinky litevského původu, která ovšem v polském listopadovém povstání v letech 1830 až 1831 bojovala proti carskému Rusku. Klasické paradoxy střední Evropy.
Sháníme Brežněva
Pořady vyrobené v bulharském rozhlase byly v porovnání s polskými nebo východoněmeckými znatelně slabší úrovně a napěchované ideologií. Kdo by čekal reportáž z dovolené od moře, bude zklamán. Možná se i takové pořady natočily, ale bohužel nedochovaly.
Čtěte také
Mezi těmi, které v archivu zůstaly, se ovšem i tak najdou perly. Třeba pětiminutový záznam rozhovorů v knihkupectví Sovětská kniha v Sofii, jehož jediným tématem je sháňka hladových čtenářů převážně studentského věku po vzpomínkové trilogii tehdejšího sovětského generálního tajemníka Leonida Brežněva.
Pět minut je v rozhlase hodně, takže pro účely Archivu Plus jsme záznam zkrátili na polovinu. Podobně nechtěně komickým dojmem působí budovatelský příspěvek jako vypadlý z éry našich 50. let o hektické stavbě papírny ve městě Razlog.
A k zajímavostem o dění v Bulharsku, které byly natočeny pro československé posluchače, patřil i příspěvek o poněkud specifické metodě výuky cizích jazyků zvané sugestologie. Pracovala s mozkovými hemisférami a používala k výuce mimo jiné speciální hudbu. Jejím tvůrcem byl psychiatr Georgi Lozanov, a přestože v Bulharsku slavila jisté úspěchy, mezinárodně se nikdy nerozšířila.
Pan Mundstock v Budapešti
Kádárovo Maďarsko stejně jako Gierkovo Polsko bylo koncem 70. let relativně liberálnějším režimem než Husákovo Československo a i „kulturní provoz“ mezi oběma zeměmi přinášel navzdory sešněrovaným poměrům u nás některé zajímavé události.
Čtěte také
Musel k nim nepochybně patřit i zájezd činohry Národního divadla do Budapešti v roce 1978, kdy přivezlo svou slavnou inscenaci hry Istvána Örkényho Kočičí hra. Bohužel do vysílání se při této příležitosti dostal jenom neuvěřitelně jalový rozhovor s šéfem činohry Václavem Švorcem, nikoli třeba s hvězdami této inscenace Danou Medřickou a Vlastou Fabiánovou.
Místo toho stojí spíš za pozornost rozhovor se spisovatelem Ladislavem Fuksem, který v Budapešti nalezl opakovaně prostor pro besedy se svými maďarskými čtenáři. V 70. letech dokonce v Maďarsku vznikl středometrážní film podle Fuksovy slavné románové prvotiny Pan Theodor Mundstock, u nás zřejmě nikdy neuvedený.
Jeho režisérem byl János Vészi, dnes u nás zcela zapomenutý tvůrce. A jen na okraj – shodou okolností právě on s českými herci natočil v Budapešti v roce 1983 poslední film Dany Medřické, u nás rovněž zcela zapomenutý Konec zázraku.
Související
-
Rok 1978: Vladimír Remek letí do vesmíru, jako 87. člověk na světě
Byl vůbec prvním kosmonautem jiné než ruské nebo americké národnosti: Vladimír Remek. Jeho let byl dlouhou dobu prezentován jako příklad československo-sovětské spolupráce.
-
Aparátník, který vedl deset let Polsko. Kdo byl Edward Gierek?
V červenci uplyne dvacet let uplyne od smrti polského komunistického představitele Edwarda Gierka. Kdo byl muž, kterého v roce 1980 smetly protesty polských odborů?
-
Čabajka, Kadár ani Ištván už na Slovensku nepojedou
Maďarské autobusy Ikarus měly řadu přezdívek a taky řadu příznivců i odpůrců. Poslední kloubové autobusy vyrobené známou maďarskou továrnou dojezdily tento týden v ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka