Postup Pavla při výběru ústavních soudců? Vhodný a transparentní, míní ústavní právnička. Skoro jako konkurz, hodnotí právník

11. duben 2023

Prezident Petr Pavel vybírá první trojici nových ústavních soudců. Oslovil přes 20 institucí, aby nominovaly kandidáty, které posoudí sedmičlenný konzultační panel. U některých odborníků i politiků nový postup budí rozpaky. „Vysílá to zavádějící obrázek o tom, jak Ústavní soud funguje a bude fungovat,“ míní Jan Komárek z Kodaňské univerzity. „Považuji nový postup za vhodný a transparentní,“ oponuje Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity. 

Komárek upřesňuje, že postup Petra Pavla při výběru členů Ústavního soudu vysílá zavádějící obrázek o pravomocech Ústavního soudu, jeho postavení v politickém systému a o tom, zda je Ústavní soud čistě odborná instituce, nebo jestli je součástí politiky.

„V procesu, jak je nastaven, to vypadá, jakoby šlo čistě o morální integritu, o odbornost kandidátů, jako by nešlo o politiku. Kandidáti, kteří budou předvybráni, půjdou s legitimitou toho, že jsou odborníci, do Senátu. Pak je ale otázka, kdy má dojít k nějakému politickému střetu o to, jak má být Ústavní soud sestaven a jaké jsou i jiné kvality kandidátů než čistě jejich odbornost,“ vysvětluje profesor evropského práva na Kodaňské univerzitě.

Čtěte také

V tomto duchu vyjádřil svou kritiku i bývalý předseda Senátu Petr Pithart, který se obává, že takto nastavená pravidla budou celý proces trivializovat. Zámečníková kritice rozumí. Podle ní je ale potřeba v této souvislosti komunikovat a na rovinu říct, že od politické roviny celý proces nemůže odhlédnout.

„A priori nelze teď říci, že to bude špatný, nebo dobrý výběr, že to bude správný přístup i do budoucna – nějaký vzorec, kterého se musíme držet. Ale že se to transparentně komunikuje, že se řeklo, s kým prezident Pavel konzultuje, jakým způsobem vybírá, je správný krok. Protože to jsou situace, na které jsme naráželi v minulosti a které jsme kritizovali, že nebylo zjevné, s kým prezidenti konzultují, jak vybírají,“ naznačuje Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie.

Někteří nemusí být ochotni toto podstupovat. A v tom je rozdíl mezi současnou až přehnanou transparentností a tím, jak to dělal Havel.
Jan Komárek

Připomíná, že v minulosti měl i Václav Havel obdobný konzultační panel, který mu předvybíral kandidáty a kandidátky a zužoval jejich seznam.

„A nemám za to, že by to bylo tak široce kritizováno a diskutováno nebo že by to budilo takové rozpaky, jako to budí nyní. Počkejme si na výsledky a na reálné dopady. Nelze a priori říci, že to bude jenom špatně nebo jenom dobře,“ opakuje Zámečníková.

Skoro jako konkurz na ústavního soudce

Odkaz na Václava Havla je podle Komárka případný. U nominací, které budou směřovat do Senátu, by považoval za základní požadavek, aby to byly osobnosti, jejichž odbornost nebude zpochybnitelná. To se podle něj u Václava Klause ani Miloše Zemana nedělo.

Čtěte také

„Ano, byla to doba před Facebookem, Instagramem a jinými sociálními médii, přesto si myslím, že je tam podstatný rozdíl v tom, kdy mi to, co sledujeme, připadá skoro jako konkurz na ústavního soudce. V mediálním prostoru se objevují jména, která nominují rozdílné instituce, a potom se dozvídáme, že kandidáti dokonce mají předkládat nějaké odborné texty komisi a ta na jejich základě posuzuje, zda se jedná o dostatečné odborníky pro to, aby mohli být vůbec zvažováni na pozici ústavního soudce,“ naznačuje.  

Upozorňuje, že tady nejde o výběr nějakého manažera nebo někoho, kdo má jen technicistní kompetence. Právě proto, že to jsou osobnosti, je podle něj dobré se určitých procesů vyvarovat.

Předkonzultační fáze na úrovni prezidenta je prezidentova fáze, prezidentův problém, prezidentův systém a na roli Senátu to nic nemění.
Marie Záměčníková

„I třeba proto, že někteří lidé nemusí být ochotni toto podstupovat. A v tom je právě rozdíl mezi současnou, řekl bych, až přehnanou transparentností a ukazováním toho, jak proces vypadá zevnitř, a tím, jak to dělal Václav Havel. U jeho nominantů, kteří směřovali do Senátu, se nepochybovalo o tom, že jsou to osobnosti vhodné do Ústavního soudu,“ připomíná.

Zámečníková nedokáže posoudit, jestli je proces, jak ho zveřejnil Petr Pavel, důstojný pro ty, jejichž jména se objevují ve veřejném prostoru, pokud případně nebudou vybráni.

Čtěte také

„V zásadě si myslím, že se jich nedotýká takovým způsobem, že by byl nedůstojný. Pokud se jména zveřejnila, bylo to až poté, co absolvovali schůzku s prezidentem a diskutovali o tom. Je to prostě situace, kdy jsou sami srozuměni s případnou kandidaturou a tzv. jdou do toho,“ míní.

Senát by podle ní neměl rezignovat na svoji spolufunkci při výběru ústavních soudců.

„Tak jsem vnímala i text Petra Pitharta, že byl také jistým apelem na Senát. Aby plnil svoji funkci a takzvaně kandidáty griloval úplně stejně, jako je griloval v minulosti, a neostýchal se třeba s některými vyslovit i nesouhlas. Senát by si měl nastavit hranici toho, aby si sám rozhodl, že do toho bude zasahovat stejně jako dřív. Že předkonzultační fáze na úrovni prezidenta je prezidentova fáze, prezidentův problém, prezidentův systém a na roli Senátu to nic nemění,“ naznačuje Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související