Ústavní soud musí odpovídat poptávce společnosti. Minimálním úspěchem by měly být čtyři nové soudkyně, míní Kysela

Čtěte také

Petr Šabata: Proč by valorizaci důchodů neměl řešit Ústavní soud

Nominace zároveň podle něj vůbec nezaručují, že každá instituce získává právo, aby její nominant zasedl na Ústavním soudu. Jde spíše o to, aby například nižší soudy nebyly pouze pasivními pozorovateli dění mezi Pražským hradem a Senátem.

Mezi kritéria pro nominované patří především základní agenda, v rámci níž se posuzuje ústavnost zákonů po obsahové i procesní stránce. Druhou, kvantitativně nejdůležitější agendou je rozhodování o ústavních stížnostech, respektive přezkum rozhodnutí obecných soudů.

Kritéria pro nominanty

„Z toho vyplývá, kdo by na Ústavním soudu měl být z hlediska profesního složení. Měli by tam být soudci obecných soudů, kteří vědí, jak obecné soudy rozhodují či rozhodovat mají. Měli by tam být lidé, kteří mají odbornost, kompetenci při posuzování otázek organického ústavního práva,“ říká Kysela.

Nechcete Ústavní soud od počátku vystavovat námitkám, že jeho rozhodování není dostatečně autoritativní a legitimní.
Jan Kysela

Podle něj je tak třeba hledat mezi soudci obecných soudů, akademiky, kteří se liší přesahem a hloubkou přemýšlení o některých argumentech, ale i například advokáty, legislativce nebo politiky.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Příští prezident může posílit, nebo také ochromit Ústavní soud

Mezi další kritéria patří odbornost týkající se různých druhů práva, dlouhodobá poptávka po větším zastoupení žen na Ústavním soudu nebo například různorodost právnických fakult, ze kterých nominanti vycházejí.

Své nominace už například zveřejnil Nejvyšší soud, který navrhl Romana Fialu, Lubomíra Ptáčka, Pavla Simona a Františka Púryho.

Více ústavních soudkyň

Podle Kysely je v současné době důležité genderové kritérium, které vnímá jako významné prezident i společnost. Zvlášť Ústavní soud, který se liší od ostatních soudů tím, že stojí nad politikou a zabývá se celou řadou hodnotových otázek, které nejsou přesně popsány v právních předpisech.

Na základě celé řady analýz a výzkumů je jasné, že není úplně bezvýznamné, kdo jste, a tudíž jak vnímáte svět.
Jan Kysela

„Rozhodování je tudíž otevřené. V zásadě tak nechcete Ústavní soud od počátku vystavovat námitkám, že jeho rozhodování není dostatečně autoritativní a legitimní, protože je sestavený na základě nějakých tendenčností. Chcete ho mít zkrátka vyvážený, pestrý a rozmanitý, aby odpovídal kritériím, které poptává společnost,“ míní Kysela.

Důkazem může být například vývoj Ústavního soudu ve Spojených státech, kde dlouhodobě zasedali postarší bílí muži protestantského vyznání.

Čtěte také

“Češi jsou uhranutí prezidentským úřadem,” říká ústavní právník Kysela. Ve volbách se hledá silná osobnost

„V určitou chvíli se zdálo, že už to začíná být problém a začali se objevovat jiní. Objevil se žid, katolík, žena, tmavý muž a tmavá žena. Na základě celé řady analýz a výzkumů je jasné, že není úplně bezvýznamné, kdo jste, a tudíž jak vnímáte svět. Jestli jste spíš z nižší společenské třídy, ze střední, nebo vyšší. Jestli jste muž, nebo žena. V některých společnostech hraje roli rasový profil, u nás ne,“ vysvětluje Kysela.

Podle něj rozhodně v současnosti není nedostatek žen vhodných na post ústavní soudkyně.

„Miloš Zeman měl dvě soudkyně a zdá se mi, že minimálním úspěchem může být stoprocentně lepší výsledek než za Miloše Zemana, tudíž čtyři. Můžeme se bavit o pěti a považuji za krajně nepravděpodobné, že bychom se na počtech čtyř, pěti nebo šesti nebyli schopni probrat k velmi kvalitním respektovaným kandidátkám,“ říká Kysela.

Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu. Moderuje Šárka Fenyková.