Pánem vlády je premiér, ne prezident. Ústava k tomu dává jasná vodítka, zdůrazňuje právník Kysela

„Ústava nabízí vodítko v článku 70, který zapovídá členům vlády činnosti neslučitelné výkonem funkce, například v nebezpečí střetu zájmů,“ uvádí Kysela, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy a pokračuje:

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Povládne prezident z Hradčan, Lán, nebo Střešovic?

„Pokud bychom se bavili o tomto typu závažných překážek, tak prezident může fungovat jako určitý korektiv. Ale ve chvíli, kdybychom se bavili, že prezident může z jakéhokoliv důvodu jakéhokoliv kandidáta odmítnout, tak česká Ústava takhle nestojí.“

Prezident republiky se musí řídit návrhem premiéra, nerozhoduje sám, říká Gerloch: „Nemůže sám určovat, kdo bude členem vlády. Není ovšem výslovně řečeno, že prezident je vázán tímto návrhem. Premiér navrhuje, prezident jmenuje – kdyby byl prezident vázán, tak proč by si netvořil vládu premiér sám.“

Aleš Gerloch, právník a profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

A tvrdí, že náznaky takového výkladu lze sledovat i v tom, že prezident nejprve jmenuje premiéra země, až potom celou vládu. „Prezident by měl moci dávat své výhrady najevo, kdyby se některý kandidát ve vládě objevil. A nechť je to předsedou vlády zváženo.“

Jako možnou oblast střetů vidí Gerloch oblast ministerstva zahraničí a obrany. Například v případě zvažovaného kandidáta na post ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) by prezident mohl uplatnit argument nedostatečné kvalifikace či prestiže.

„Klíčový argument také je, že jde o politického nominanta, kandidoval ve volbách, ale do sněmovny se nedostal,“ předvídá možnou rétoriku hlavy státu Gerloch.

Parlamentní republika, ne poloprezidentská

Podle Kysely tyto argumenty, které by Miloš Zeman mohl použít proti Lipavskému, nejsou bezvýznamné, ale samy nemohou sloužit k vetování takového nominanta, i když jde o budoucího šéfa rezortu, ke kterému má prezident pravomocemi blízko.

Čtěte také

Aktivace článku 66 není aktuální, prezidentovo zdraví je ale třeba dál sledovat, říká Vystrčil

„Pro takový postup bychom museli vytvořit nejdříve ústavní oporu, jaká třeba byla v takzvané malé polské ústavě z 90. let. Ta bylo ale vnímána jako málo funkční, takže ji Polsko opustilo,“ upozorňuje Kysela.

„Česká Ústava dává jasná vodítka pro tvrzení, že pánem vlády je předseda vlády a nikoliv prezident,“ vysvětluje Kysela. „Vytvářeli bychom model, ve kterém existují dvě hlavy. To už není systém parlamentní republiky, ale systém blížící se poloprezidentskému a systém se založenými prvky dysfunkčnosti uvnitř výkonné moci.“

Bylo by možné vést nestandardní kompetenční spor mezi prezidentem republiky a předsedou vlády.
Jan Kysela

Kysela dodává, že případný spor lze řešit politicky a právně. „Bylo by možné vést nestandardní kompetenční spor mezi prezidentem republiky a předsedou vlády. Pokud bychom měli pocit, že oprávnění premiéra je klíčové, pak může jít o hrubé porušení ústavního pořádku, se kterým může být spojena ústavní žaloba prezidenta,“ konstatuje vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Premiér zatím žádné návrhy nepředložil, takže si lze představit, že on sám zohlední připomínky prezidenta. To bych viděl jako nejschůdnější.
Aleš Gerloch

Možnost podání kompetenční žaloby Gerloch odmítá. „Pan profesor Kysela připouští, že by tato byla nestandardní. Ale nezazněly tu dva argumenty: v ústavě první republiky i jmenování členů vlády podléhalo kontrasignaci členy vlády, takže to vlastně nebyla pravomoc prezidenta.“

Čtěte také

Vláda musí říct, kde vybere peníze, na kom dokáže ušetřit peníze, upozorňuje politolog Eichler

„Nakonec máme kompromis: Byl posílen premiér, ale nedisponuje touto kontrasignací, kdy by skutečně rozhodoval, o tom, kdo bude ve vládě. Na přání Václava Havla byl odlišen režim článku 62 pravomoci bez kontrasignace. Ale premiér žádné návrhy zatím nepředložil, takže si lze představit, že on sám zohlední připomínky prezidenta, což bych viděl jako nejschůdnější řešení,“ předpovídá řešení možného sporu Aleš Gerloch.

Poslechněte si celou debatu dvou ústavních právníků o pravomocích prezidenta. Ptá se Tomáš Pancíř.