Lukáš Jelínek: Prezident Pavel se chystá na obměnu Ústavního soudu
Spolu se jmenováním guvernéra a členů bankovní rady České národní banky patří výběr ústavních soudců ke klíčovým pravomocem prezidenta republiky. V tomto případě nezáleží jen na něm, ale i na názoru Senátu, který o nominantech definitivně rozhoduje. Přesto dosud prezidenti často přistupovali k tomuto úkolu – řekněme – ledabyle. Do taláru měli tendenci vedle unikátních osobností oblékat i své sympatizanty či kamarády kamarádů.
Máme naději, že s Petrem Pavlem vezme tento kostrbatý přístup za své. V pondělí slíbil, že návrhy na ústavní soudce bude přijímat od 23 institucí.
Čtěte také
Nalezneme mezi nimi Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, Soudcovskou unii, Unii státních zástupců, Unii podnikových právníků, Advokátní komoru, Notářskou komoru, Ústav státu a práva Akademie věd, právnické fakulty či krajské soudy.
Adepty pak bude prosívat prezidentův sedmičlenný konzultační panel pod vedením Jana Kysely. Ten mimochodem sám odmítl, že by mířil do řad ústavních soudců, jakkoliv by jej tam mnozí rádi viděli. Nyní své místo spatřuje po Pavlově boku. Podrobně se hlava státu chystá představit celý mechanismus v příštích týdnech senátorům.
Ambice Marka Bendy
Museli jsme si počkat, až na Hradě usedne bývalý voják, aby systém produkující ústavní soudce dostal pravidla a stal se transparentním. Přesto i tak může mít mouchy. Dosluhující předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský například naznačil obavu, aby Pavlova metoda obměnu nejvyšší soudní instance nezbrzdila.
Čtěte také
Jenom letos končí mandát sedmi ústavním soudcům a první tři kandidáty hodlá prezident představit již ve svých prvních sto dnech v úřadu. Jeho role je jednodušší o to, že by byla škoda řadě dnešních ústavních soudců neposkytnout ve funkci dalších deset let. Vždyť odborníci typu Jana Filipa či Jaroslava Fenyka nerostou na stromech.
Námitky mohou vyvolat i kritéria, která prezident chce brát v potaz. Vedle zkušenosti z právní teorie či praxe zmiňuje věk, pohlaví, světonázor nebo regionální příslušnost. Rovnou si řekněme, že nemá jít o kvóty, ale o vůli Petra Pavla, aby byl Ústavní soud co nejpestřejší. Je třeba ostuda, když mezi jeho patnácti členy najdeme jedinou ženu.
Aby soud nebyl ideově vychýlený na jednu stranu, měl by prezident odolat výzvám některých koaličních politiků ke konzultacím s vládou či ministerstvem spravedlnosti. Koneckonců vláda často bývá jednou ze stran sporů, které soud rozplétá.
Čtěte také
Ožehavé také je vybírat za ústavní soudce bývalé politiky. S řadou z nich udělala Česká republika dobrou zkušenost. Vedle Pavla Rychetského jmenujme třeba Ivanu Janů, Dagmar Lastoveckou či Miloslava Výborného.
Dnes se hojně spekuluje o ambicích Marka Bendy. Na jedné misce vah leží více než třicetiletá legislativní zkušenost z Poslanecké sněmovny, na druhé potom podíl na upadající politické kultuře a ne vždy kvalitní produkci zákonů.
A pak tu je ještě titul doktor práv, na nějž má pan Benda nárok, ale který nepoužívá. Před čtrnácti lety bylo zjištěno, že se jeho rigorózní práce shoduje s magisterskou a má i další formální kazy. Pokud mají mezi soudce mířit politici, tak jen ti, kteří nebudí pochybnosti.
Shodou okolností k Ústavnímu soudu poputuje opoziční stížnost na osekání červnové valorizace penzí. Podporuje ji i prezident. Snad tedy odolá svodu navrhnout za soudce jedince, od nichž by se dala očekávat vstřícnost k Pavlově pohledu. Tím spíš má význam férový nominační mechanismus, který prezident míní respektovat. Pokud se jeho slova promění v činy, můžeme se ve srovnání s érou Václava Klause a Miloše Zemana těšit na zásadní kvalitativní posun, který si nezávislá justice určitě zaslouží.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
