Ústavní právník Antoš: Zeman se snažil co nejvíc roztáhnout ústavní kazajku a cítit se v ní volněji na úkor ostatních
Podle řady ústavních právníků má být Ústava ostrovem stability a nemá reagovat na konkrétní případy, protože by takové změny mohly vést k účelovým změnám. V takovém případě by však dokument mohl obsahovat chyby, které nebudou opraveny jen kvůli zmíněné podstatě Ústavy. Lze jednoznačně říct, že prezident Zeman porušoval Ústavu? A bude lepší Ústavu upřesnit, nebo věřit, že nový prezident nebude postupovat podobným způsobem?
Sám prezident Zeman se nechal slyšet, že Ústavu používá kreativním způsobem. Podle Marka Antoše, který je proděkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím Katedry ústavního práva už slovo „používat“ naznačuje specifický přístup.
Čtěte také
„Jeho kreativnost se projevovala v tom, že hledal jakýkoli způsob, jak kazajku, kterou mu Ústava dává na tělo, roztáhnout a cítit se v ní volněji na úkor ostatních. Myslím, že pro státní orgány má ale Ústava být kazajkou, tedy něčím, co omezuje. Pokud za každou cenu hledají způsob, jak se z toho vymanit, zpronevěřují se tomu, co Ústava znamená.“
„To má dopad nejen na neustálé politické štěbetání, co prezident musí a nemusí. V některých případech to dopadlo i na práva jednotlivců, například když prezident Zeman bez zásadních důvodů odmítl jmenovat některé osoby profesory vysokých škol nebo soudci,“ vysvětluje Antoš.
Ústavní volnost ve vytváření vlády
Podle něj bychom se při zamýšlení nad změnou Ústavy měli ptát, jestli podobná tendence existovala už u předchozích prezidentů, nebo zda jde pouze o ojedinělý případ.
Čtěte také
„Prezident Zeman došel zdaleka nejdál, ale i u předchozích prezidentů byly momenty, kdy to skřípalo. Například všichni tři měli problémy s vytvářením vlád. Naše ústava totiž dává v procesu jmenování vlády obrovskou volnost a třeba v otázce času neexistují žádné limity ani žádná motivace, aby jednal rychleji,“ upozorňuje Antoš.
Podobnou volnost lze v jiných zemích vysledovat často v parlamentních monarchiích, kde panovník nebo panovnice nemá velká časová omezení. Podle Antoše však u monarchů existuje vnitřní regulace, zejména kvůli tomu, že kdyby se pustili do vlastní politiky, dříve či později by monarchie skončila.
Myslím si, že nedává smysl některé věci psát do ústavy, protože musí vyplynout samy o sobě.
Marek Antoš
Ve většině parlamentních demokracií, které mají prezidenta, se střídá iniciativa prezidenta a samotného parlamentu. „Existuje například časové okno třeba dvou týdnů, ve kterých má prezident republiky nominovat předsedu vlády a potom je případně sestavena celá vláda, která musí předstoupit před parlament. Když neuspěje, iniciativa se hned předává dál. Všichni tak mají motivaci neprošvihnout své okno příležitosti,“ říká Antoš.
Ústava by měla být srozumitelná každému
Podle Antoše se komunita věnující se ústavnímu právu na zásadních věcech týkajících se Ústavy shodne. „A to proto, že víme, co určitá slova znamenají a jak se to dělá v jiných zemích. Vnímáme Ústavu jako celek, známe předchozí praxi a tak dále. Ale když narazíte na nějaký problém a chcete to vysvětlit někomu, kdo Ústavu takto nastudovanou nemá, je velmi často těžké mu to vysvětlit, protože to hledá v textu,“ popisuje Antoš.
Čtěte také
Podle něj by Ústava měla být srozumitelná každému občanovi, aby věděl, zda se prezident chová správně. Pokud občan Ústavě nerozumí, protože je vyjádřená moc abstraktně, je to její velká nevýhoda.
Na druhou stranu však podle Antoše není možné Ústavu přizpůsobovat každému detailu. „Myslím si, že nedává smysl některé věci psát do Ústavy, protože musí vyplynout samy o sobě a nemá smysl přemýšlet o nesmyslných skulinkách,“ dodává.
Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Pavel Rychetský: Ani sebelepší ústava nám nepomůže. Záleží na lidech, kteří s ní nakládají
Kolečko rozhovorů prezidenta Miloše Zemana s kandidáty na ministry v budoucí vládě oživilo debatu o ústavě. Opět. Jak ji vykládat? A potřebujeme její revizi nebo zpřesnění?
-
Pánem vlády je premiér, ne prezident. Ústava k tomu dává jasná vodítka, zdůrazňuje právník Kysela
Je v pravomoci Miloše Zemana rozhodovat o tom, kdo povede jednotlivé rezorty? Argumenty si vyměňují ústavní právníci Aleš Gerloch a Jan Kysela.
-
Jan Januš: Ústava by se měla konkretizovat. Jinak bude na prezidenta Babiše krátká
Další volby do Poslanecké sněmovny jsou minulostí. Známe jejich výsledky, i když je možné napadnout je u Nejvyššího správního soudu, nelze očekávat, že by se něco změnilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.