Přímá volba je experiment, který se nepovedl. Ani po deseti letech do našeho systému nezapadla, hodnotí ústavní právník Wintr

14. prosinec 2022

Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra. Prezidentských voleb se tak zúčastní také podnikatel Karel Diviš. Dál naopak soud nepustil Denisu Rohanovou, kterou podpořili výhradně členové bývalé sněmovny. Její kandidátní listinu tak resort podle soudu vůbec neměl brát v potaz.

Podle Jiřího Dienstbiera, někdejšího senátora, ministra a neúspěšného prezidentského kandidáta před deseti lety, byla rozhodnutí NSS očekávatelná. „Je s podivem, jakým způsobem k tomu v této volbě i v některých těch minulých ministerstvo vnitra přistupovalo, že tam zjevně činilo naprosto nesmyslná rozhodnutí.“

Hosté:
Jiří Dienstbier, někdejší senátor, ministr a neúspěšný prezidentský kandidát před deseti lety
Marek Benda (ODS), místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru
Jan Wintr, ústavní právník z Katedry teorie práva a právního učení Právnické fakulty UK
Jiří Pehe, politolog, ředitel New York University Prague

Nejvyšší správní soud navíc doporučil politikům zvážit změnu registračního procesu pro volbu prezidenta, systém sběru a ověřování podpisů je podle soudu těžko udržitelné.

„Sbíráte-li podpisy tímto způsobem, tak to ověřování je procesně velmi náročné a zároveň některé věci úplně ověřit ani nelze,“ hodnotí Dienstbier.

Čtěte také

„Pokud někdo chce zvýšit míru přesnosti nebo vyloučit chybovost, tak by musel požadovat nějakou formu ověření, ať už notářského, nebo úředního, například na Czech POINTu. Nebo tady je i jedna možnost, která asi je zajímavější, a to částečně petici organizovat elektronicky a využít to, co naznačil i Nejvyšší správní soud, například elektronickou identitu – datové schránky, bankovní identitu a podobné nástroje.“

Pro snížení počtu podpisů by ale Dienstbier zřejmě nebyl. Jednalo by se totiž formálně o změnu Ústavy „a to není jednoduché se na ní dohodnout“.

Kdyby Ústavní soud vyhověl některému z těch kandidátů, tak by musel zároveň odložit volby.
Jan Wintr

Systém sběru podpisů by se měl nějakým způsobem reformovat i podle ústavního právníka Jana Wintra z Katedry teorie práva a právního učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a to i za cenu změny Ústavy. „Soudy to doporučují už deset let,“ naznačuje.

Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda z ODS uvedl, že v rámci vládní koalice bude nutné k této problematice najít nějaký konsensus. Wintr ale upozorňuje, že hledání politického kompromisu v tomto případě nebude snadné.

Rohanová i Janeček se obrátí na Ústavní soud

Rohanová má v plánu se obrátit na Ústavní soud, stejně jako Karel Janeček, který se nedostal přes hranici 50 tisíc občanských podpisů.

Čtěte také

Wintr nepředpokládá, že o tom ale Ústavní soud může rozhodnout. „Vstup Ústavního soudu do té problematiky je vlastně nesystémový z hlediska toho, jak je formulovaný harmonogram té volby. Čili kdyby Ústavní soud vyhověl některému z těch kandidátů, tak by musel zároveň odložit volby. Takže si myslím, že si to hodně rozmyslí a zasahoval by pouze v případě nějaké zcela zjevné vady.“

Konečné slovo v tom, jak a kdy mohou podávat poslanci a senátoři návrhy na prezidenta, má tak podle něj právě Nejvyšší správní soud.

Nepovedený experiment

Přímá volba prezidenta do systému parlamentní demokracie podle Wintra po deseti letech zkušenosti zapadla velmi špatně. „Místo toho, abychom se soustředili na řešení věcných politických témat, neustále řešíme konflikty mezi prezidentem přímo voleným a tu vládou, tu Poslaneckou sněmovnou, tu dokonce Ústavním soudem.“

„Myslím, že tento experiment se nepovedl,“ dodává ústavní právník Wintr.

Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Renata Kropáčková.

Spustit audio

Související

Čekání na prezidenta

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.