Miloš Zeman si škodil svou rétorikou možná víc než nějakým jednáním, soudí ústavní právník Gerloch
Bývalý prezident Miloš Zeman byl svými kritiky často obviňován z nedodržování ústavních zvyklostí a překračování pravomocí. I on sám přiznal, že se pokoušel posunout Českou republiku k prezidentskému systému. „Tu éru lze zhodnotit jako vyhrocení určitého extrému, který už delší dobu panuje mezi tím, jak je úřad prezidenta chápán, tedy že vlastně nemá téměř žádné pravomoci, a tím, co stanovuje Ústava,“ uvádí ústavní právník Aleš Gerloch.
„Miloš Zeman si škodil rétorikou možná více než nějakým jednáním. Ten způsob vystupování, který je mu vlastní a začal už kritikou minulého režimu v roce 1989, kdy sporně tvrdil, že ve vzdělávání zaostáváme za Nepálem,“ připomíná s tím, že exprezident si někdy předem neověřoval, co říká, a to vedlo k soudním sporům.
Čtěte také
Jedním ze sporných Zemanových kroků bylo otálení se jmenováním ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Gerloch tehdy jako jeden z mála ústavních expertů tvrdil, že prezident nemá povinnost premiérovi vyhovět.
Člen vlády podle Ústavy nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce, vedle toho prý ale mohou existovat i další důvody, jako je například střet zájmů nebo bezpečnostní rizika.
Gerloch přitom argumentuje i tím, že o kandidátech na ministry často rozhodují jednotlivé koaliční strany, a pokud by prezident měl povinnost jejich nominanty jmenovat, znamenalo by to, že nerozhodují ústavní činitelé, ale vedení stran.
Ústava záměrně neříká, že Česká republika má parlamentní formu vlády, protože ji nemá.
„Myslím, že Zeman vycházel z toho, že u nás existuje systém dvojí dělby moci. Ta se dělí na moc zákonodárnou, soudní a výkonnou a prezident je sice součástí moci výkonné, ale do určité míry autonomní. Má své pravomoci a s vládou spolupracuje, současně ale představuje jakousi protiváhu, která byla posílena přímou volbou,“ míní.
Profesory měl jmenovat
Oproti častému konstatování, že Česko je parlamentní republikou, je prý třeba vnímat to, co skutečně stanovuje Ústava. Gerloch upozorňuje například na silné postavení Ústavního soudu, který v parlamentních republikách není vůbec anebo je podřízen parlamentu.
Nesouhlasil jsem s tím, že nejmenoval navržené profesory Univerzitou Karlovou. Tam má prezident velmi malý prostor.
„A stejné je to u pozice hlavy státu, prezident od začátku měl pravomoci, které nevyžadují spolupodpis předsedy vlády. A zase z druhé strany předseda vlády má v něčem silnější postavení než v klasické parlamentní republice. A mimo jiné Ústava záměrně neříká, že Česká republika má parlamentní formu vlády, protože ji nemá,“ zdůrazňuje.
Ústavní právník poukazuje na to, že prezident Petr Pavel hodlá zvažovat veto některých zákonů a stejně tak má možnost obracet se na Ústavní soud ohledně přezkoumání ústavnosti zákonů. A je jen na něm, jak často bude svého práva využívat.
Čtěte také
Podle Gerlocha je vedle normativního textu zákona, tedy v tomto případě zejména Ústavy, důležitá i ústavní praxe. Na jejím vytvoření se přitom Miloš Zeman podílel stejně jako jeho předchůdci ve funkci.
Připouští, že se exprezident snažil nejasností a nepřesných formulací v Ústavě využívat, odmítá ale, že by byl obhájcem jeho kroků, jak bývá někdy vnímán. „Vycházel jsem ze svých akademických názorů, které jsou publikovány a nebyly přizpůsobovány osobě prezidenta,“ tvrdí.
„Nesouhlasil jsem, a to je myslím celkem známo, s tím, že nejmenoval navržené profesory Univerzitou Karlovou. Tam má prezident velmi malý prostor, protože je to v režimu kontrasignace. Na rozdíl od jmenování člena vlády, to je politická funkce, tam se ani nelze soudit,“ uzavírá Gerloch.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Zeman se snažil, aby prezidentský úřad sloužil jeho politickým záměrům, hodnotí Špidla
Byl Miloš Zeman dobrý prezident? „Prezident má sjednocovat politickou scénu a obecně republiku. V této základní funkci neobstál,“ míní bývalý premiér Vladimír Špidla.
-
Miloš Zeman se vždy cítil úspěšnější než ostatní
Miloš Zeman byl prvním přímo zvoleným prezidentem. Vždy zdůrazňoval, že jeho mandát je opřený o hlasy 2,7 milionu lidí.
-
Petr Honzejk: Co nás také naučil Miloš Zeman
Miloš Zeman se blíží do prezidentské cílové rovinky a finiš má, ironicky řečeno, velmi slušný. Uchytal milost pro manželku bývalého premiéra Janu Nagyovou Nečasovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.