Posílejme na frontu zbraně, ne Ukrajince, říká jejich zástupce v Česku. Máme morální povinnost pomáhat i branci, říká exdiplomat
Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem mužů. Kyjev proto vyzval všechny Ukrajince, kteří odešli do zahraničí, aby zvážili možnost vrátit se. Polsko a Litva už hledají cesty, jak by Kyjevu mohly pomoct. Podobné hlasy se ozývají i u nás ve vládě ze strany TOP 09. Někteří ministři ale dali najevo své pochybnosti.
„Máme morální povinnost Ukrajině pomáhat,“ říká bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. „Máme jak formální možnosti, tak i možnost něco vymyslet, abychom to ukrajinským povolancům usnadnili. Prostor pro tvořivost je veliký.“
Čtěte také
Návrat Ukrajinců a posílení armády podle něj zvýší úspěšnost armády.
„Je třeba vycházet z reality. Žádný právní instrument k donuceným návratům neexistuje. Válka již trvá přes dva roky, každý bojeschopný muž, který se chtěl nebo mohl vrátit, tak mohl učinit dříve, dokonce bez implementace nového zákona o mobilizaci,“ oponuje zástupce Ukrajinců v Radě vlády pro národnostní menšiny Bohdan Rajčinec.
Ukrajinci aktuálně žijící mimo území své vlasti se navíc mohou zapsat do elektronické evidence a používat konzulární úkony, aniž by se museli vracet.
Dodávat hlavně zbraně
Není ovšem jasné, jaké nástroje by Česká republika použila, pokud by ukrajinskou výzvu vyslyšela a chtěla motivovat bojeschopné uprchlíky k návratu.
„Umím si představit, že by na sebe jednotlivé státy EU vzaly závazek vycvičit a vyzbrojit jednotky ukrajinské armády podle počtu mužů, kteří žijí na jejich území,“ navrhuje Votápek. Když by to dělali se západní výstrojí a za peníze EU, tak pro ně může být povinnost sloužit v armádě mnohem více atraktivní.“
Čtěte také
Konkrétní realizace by záležela na požadavcích ukrajinské vlády. Votápek nicméně vylučuje plošné kontroly a násilné odvody. Jakékoliv české opatření podle něj má mít motivační charakter.
Naopak podle Rajčince by se evropské státy měly soustředit na materiální podporu. Spíše než participovat na mobilizaci by měly zrychlit pomalé dodávky zbraní.
„Hlavně bych dodal, abychom pomáhali zbraněmi, protože lidským potenciálem válku nevyhrajeme.“
Motivovat pacifisty
Přítomnost bojeschopných ukrajinských mužů v Evropě ale nelze popřít.
„Rozdělení podle ochoty bojovat je vždycky různé. Ti, kteří chtěli bojovat, se hned po začátku ruské agrese přihlásili do války. V populaci jsou i další skupiny lidí, které se k tomu staví více rezervovaně, ale to spektrum je spojité,“ věří Votápek.
Čtěte také
Pomoc ukrajinské armádě vnímá jako krok, který je v našem zájmu, jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála. „Proto vyzývám, abychom se při dodržení zákonných předpisů soustředili na kreativitu a přemýšleli, jak Ukrajině pomoct, a ne abychom hledali, proč to nejde,“ apeluje Votápek.
Zkušenosti z praxe a poznatky z rozhovorů s uprchlíky jsou ale podle Rajčince odlišné.
„Pan kolega má pravdu. Ti, kteří chtěli okamžitě bojovat, odešli. A je jisté procento takových, kteří budou zvažovat, co dál. Ale těch, kteří mají k boji daleko nebo jsou vyloženě pacifisté, je mnoho a motivovat je odvodovými centry se asi nepoštěstí,“ doplňuje Rajčinec.
Hlas byznysové lobby
V odchodech bude pravděpodobně bránit ještě jeden významný faktor, a to ekonomika.
Čtěte také
„V Polsku diskuse často končí na tom, že byznys lobbuje za to, aby Ukrajinci zůstávali tam, kde jsou, a podporovali pracovní proces. Přes všechnu kritiku je nakonec pragmatičnost v tom, že ukrajinský potenciál chceme v Evropě jako pracovní sílu,“ poukazuje Rajčinec.
Votápek ale varuje před upozaděním dlouhodobých cílů na úkor aktuálních ekonomických potřeb a dat.
„Uznávám přínos Ukrajinců pro českou ekonomiku, ale stavíme vedle sebe věci, které jsou z definice protikladné,“ uzavírá Votápek. „Když jste ve válce, tak vaše ekonomika trpí. A to neplatí jen pro Ukrajinu, protože celá Evropa je dneska ve válce. Sice zatím nestřílíme, ale ruské agresivní plány se týkají i nás.“
Více podrobností o nástrojích i pochybnostech týkajících se odvodu ukrajinských mužů žijících na našem území si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Jiří Leschtina: Máme vracet bojeschopné Ukrajince z Čech na frontu?
Stejně jako v řadě jiných evropských zemí také v Česku začala debata, zda bychom měli pomoci Ukrajině vracet bojeschopné muže do vlasti.
-
Ukrajinská společnost uprostřed války
Od vypuknutí války muselo své domovy opustit 10 milionů Ukrajinců. Větší část odešla do zahraničí, víc jak 3,5 milionu lidí našlo nový domov v klidnějších regionech země.
-
Foltýn: Rusko lze porazit mimořádně levně. Čím déle ale budeme s pomocí váhat, tím víc to bude stát
Co si Západ představuje pod porážkou Ruska na Ukrajině? „Ukrajina i Západ mají jinou definici vítězství než Rusko. Tou je pro něj udržení režimu.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka