Libor Dvořák: Ukrajinská ekonomika na bedrech žen
Ukrajinský pracovní trh prošel za téměř dva roky nejhorší války v Evropě od roku 1945 cestu od přebytku volných míst až po nedostatek pracovních sil. Za základní příčiny tohoto vývoje považují odborníci jak nucenou migraci milionů Ukrajinců a Ukrajinek do zahraničí, tak mobilizaci statisíců nových vojáků, jejichž drtivou většinu samozřejmě tvoří muži. Základní tíha ukrajinské ekonomiky tak do značné míry spočinula na bedrech žen.
Problémy ukrajinského pracovního trhu samozřejmě dokáže definitivně vyřešit až návrat milionů Ukrajinců zpátky do vlasti, ale zatím jsou alespoň částečným řešením nedostatku pracovníků ženy, a to i na pozicích, kde jsme je před válkou vídat zvyklí nebyli.
Čtěte také
Nejnovější vývoj na ukrajinském pracovním trhu pečlivě zaznamenává Státní služba zaměstnanosti. Ta v loňském roce pomohla najít nové místo téměř čtvrtmilionu občanů, z nichž plné dvě třetiny tvořily ženy.
Ty se pro někoho nečekaně objevují v profesích jako strojnice čerpacích stanic na produktovodech, jeřábnice, obsluha programově řízených obráběcích strojů, strojvedoucí, řidička nákladního automobilu, provozní zámečnice, či dokonce pomocná dělnice, vykonávající těžkou fyzickou práci.
Obrovské hospodářské potíže
Čtěte také
Na Ukrajině se zkrátka opakuje situace, jakou vídáme na dokumentech, popisující poměry v týlu bitvy o Británii či za Velké vlastenecké války v Sovětském svazu. Mimochodem – právě tak autor těchto řádek ještě koncem 50. let minulého století viděl sovětské ženy při pracovní činnosti tak zoufale neženské, jako je ruční podbíjení železničního svršku.
S tímhle vším Ukrajina do značné míry ženskýma rukama zápolí ve chvíli, kdy i bez války čelila obrovským hospodářským potížím. Jak prezidenta Zelenského, a nejen jeho, upozorňují američtí odborníci, jedním z nejhorších problémů Ukrajiny je to, že na rozdíl od všech ostatních východoevropských zemí se její národní hospodářství ani za 30 let nedokázalo postavit na nohy. Všechny ostatní postkomunistické ekonomiky prožily nejsvízelnější léta v poslední dekádě minulého století, ale pak začaly prosperovat.
To se mimochodem týká i Ruska, pro které byla 90. léta mimořádně bědná. Jenže zatímco Polsko dokázalo v letech 1991 až 2013 zvýšit svůj HDP na hlavu trojnásobně, Ukrajina se ve stejném období dočkala naopak hospodářského propadu.
Z čehož rovnou plyne, jaké vnější pomoci bude Ukrajině zapotřebí i po válce – už ve jménu a v zájmu těch nešťastných ženských, které týlové břímě své země do značné míry vlečou na vlastním hrbu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
