Martin Fendrych: Potvrzeno. Uprchlíci z Ukrajiny nám pomáhají. Nedoplácíme na ně, ale taky je neumíme využít
Společnost Člověk v tísni v dubnu znovu potvrdila, že uprchlíci z Ukrajiny už státu odvádějí více peněz, než kolik stát vydá na podporu těch nejzranitelnějších mezi nimi. Pro českou společnost je to důležitá informace.
Příklad: letos v lednu činila státní podpora běženců 0,9 miliardy korun, naproti tomu z odvodů na pojistném nebo na spotřební dani stát získal 1,9 miliardy. Za leden tedy dostal o miliardu víc, než vydal.
Čtěte také
V současné době u nás žije zhruba 340 tisíc žen, dětí a mužů z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra necelých 30 procent tvoří děti, mladí lidé do 17 let a senioři nad 65 let. 120 tisíc Ukrajinců je ekonomicky aktivních, 60 procent z toho tvoří ženy.
Pracují tři čtvrtiny z těch Ukrajinců, kteří mohou pracovat. Většina (88 procent) legálně, z toho mnozí prostřednictvím pracovních agentur. Zhruba 16 tisíc uchazečů o práci se zaregistrovalo na úřadech a zaměstnání hledá. Hlavní příjem domácností uprchlíků tvoří čím dál častěji mzda, nikoli státní dávky.
Uprchlíci se nám vyplácejí
A ještě jedna zpráva podstatná pro české občany: uprchlíci nám pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Ministerstvo práce uvádí, že Ukrajinci nevytlačují české občany z jejich pracovních pozic: 4 z 5 Ukrajinců našli pracovní uplatnění v nekvalifikovaných a nárazových, neplnohodnotných pozicích.
Čtěte také
Tady ale zároveň začíná problém. Česko ani po více než dvou letech, kdy k nám Ukrajinci utíkají před válkou, v mnoha případech neumí využít jejich kvalifikaci. A to má negativní důsledky. Mohli by zaplnit neobsazená místa třeba zdravotních sester, lékařů, zubařů, IT techniků... Tedy profesí, které u nás dlouhodobě chybí.
A nejen to. Kdyby Ukrajinky a Ukrajinci využívali svou kvalifikaci, brali by víc peněz a víc peněz by odváděli státu. Člověk v tísni uvádí příklad: žena s jedním dítětem, která pracuje za minimální mzdu, přinese státu měsíčně 7600 korun. Kdyby ale pracovala za mzdu, která odpovídá její kvalifikaci, a brala by dejme tomu 32 tisíc, tak by stát každý měsíc získal 15555 korun, což je dvojnásobek.
Uprchlíci z Ukrajiny se nám tedy dnes už zjevně vyplácejí. Řečeno slovy Andreje Babiše „našim lidem“ pomáhají.
Výzkum agentury CVVM ale ukázal, že to stále většina nechápe: 59 procent lidí u nás míní, že Česko přijalo víc uprchlíků, než dokáže zvládnout. Nic na tom nemění fakt, že se ono „nezvládání“ nikde neprojevuje. Máme nízkou nezaměstnanost, uprchlíci Čechům práci neberou.
A ještě něco se ukazuje: Když se ptáte na celou republiku, 52 procent dotázaných prohlásí uprchlíky z Ukrajiny šmahem za problém. Když se ale ptáte, jestli uprchlíci dělají potíže v jejich místě bydliště, odsouhlasí to jenom čtvrtina. Odtud plyne: je nutné o přínosu uprchlíků mluvit, informovat.
Autor je komentátor Aktuálně.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.