Solidarita Čechů s Ukrajinou byla v první polovině roku klíčová. S nastupující krizí jsou ale opatrnější, tvrdí ředitelka Fóra dárců Šplíchalová

23. prosinec 2022

Češi jsou navzdory vysoké inflaci a nákladům na energie stále štědří. Podle průzkumu ČT přispěli do začátku prosince do sbírek okolo devíti miliard korun. Tradičně šlo o zavedené projekty, ale letos také o pomoc Ukrajině či Českému Švýcarsku. „V posledních letech vnímáme, že štědrost a solidarita lidí roste,” přibližuje Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců. Možnosti dárců ale i jednotlivých organizací také výrazně zlepšují moderní technologie.

Hosté:
Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců
Tomáš Vyhnálek, vedoucí oddělení fundraisingu organizace Člověk v tísni
Michaela Ježková, maminka dívky, pro kterou byla vypsána jedna ze sbírek
Nora Fridrichová, moderátorka ČT a autorka projektu Šatník

Dárcovství v Česku se od toho zahraničního příliš neliší, podle Šplíchalové s ním drží krok. Momentálně se však potýká se stejnými globálními problémy. „Lidé i firmy pociťují určité obavy z toho, jak se bude situace vyvíjet. Štědrost tak začíná pomalu zadržovat v očekávání věcí příštích,” popisuje.

Současný průběh je podobný jako při finanční krizi před čtrnácti lety, firemní dárcovství v té době v podstatě zamrzlo. „V té době to mělo dobrý vliv v tom, že se celá oblast trochu protřídila,” rozebírá Šplíchalová pozitivní efekt tehdejších podmínek.

Díky technologiím máme možnost vidět dobročinnost prakticky v přímém přenosu.
Klára Šplíchalová

Firmy se tak podle ní více zaměřily na klíčové společenské otázky. „Doufejme, že firmy budou finanční prostředky postupně uvolňovat a budou řešit společenské otázky, jako je například podpora ohrožených skupin lidí," uvažuje Šplíchalová.

Solidarita s Ukrajinou

Jednou z nejvýznamnějších dárcovských činností je v současnosti pomoc Ukrajině.
„Zasáhla obrovská vlna solidarity a ochota Čechů pomáhat. V první polovině roku to bylo naprosto klíčové a všichni jsme byli velice hrdí na to, co Češi dokázali,” popisuje Šplíchalová. S postupně narůstajícími výdaji však Češi začínají být opatrnější.

Čtěte také

„Projekt na Ukrajině je opravdu velikánský a kromě dodávek potravin, pitné vody a dalších věcí se teď připravujeme na zimu. V posledních měsících běží velký rekonstrukční program, v rámci kterého opravujeme několik tisíc domů, rozdáváme deky, kamínka a podobně,” popisuje vedoucí oddělení fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek činnost organizace na Ukrajině.

Pro dárce je podle Šplíchalové absolutně klíčovým faktorem důvěryhodnost samotných sbírek. Dárci by se tak měli podívat, která organizace za konkrétní sbírkou stojí. „Právě ta organizace je garantem, že ty finanční prostředky budou putovat přesně tam, kam mají,“ rozebírá.

Garantujeme správné využití příspěvků

„Důvěru našich dárců máme. Samozřejmě garantujeme, že pokud nám někdo pošle peníze na SOS Ukrajina tak je použijeme pouze na pomoc obětem války,” popisuje Vyhnálek. Menší část získaných peněz podle něj organizace využívá na pomoc uprchlíků v tuzemsku, většina však míří přímo na Ukrajinu.

Čtěte také

„Motivem dárcovství už není to, že před nějakou dobou vám někdo zastoupil s kasičkou cestu na ulici a řekl ‚přispějete‘, vy jste přispěli a nevěděli, co se s těmi penězi nakonec stalo,” dodává Vyhnálek. Dnes je podle něj běžné posílání příspěvků přímo vybraným organizacím či projektům.

„Díky novým technologiím máme možnost vidět dobročinnost prakticky v přímém přenosu,” doplňuje Šplíchalová.

Přispívání je tak dnes maximálně transparentní. Posílání peněz ověřeným organizacím garantuje využití prostředků podle toho, „na co je ta sbírka určena. Nezisková organizace pak udělá maximum možného pro to, aby peníze pomáhaly tak, jak dárce původně myslel,” uzavírá Šplíchalová.

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, jak se mění množství vybraných peněz a na jaké účely se je podařilo vybrat. Nebo na jaké dárce jednotlivé organizace spoléhají či jak momentálně vypadá pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Provází Martina Mašková.

autoři: Martina Mašková , mwal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.