Pořád ještě nevíme, co Britové chtějí, hodnotí situaci 7 měsíců před brexitem expert

„Evropská unie od začátku stanovila podmínky a pravidla, na kterých se chce dohodnout. Problém je na britské straně,“ uvedl v pořadu Pro a proti bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Podle něj 15 měsíců trvalo, než britská vláda vůbec přišla s nějakým návrhem, jak by exit mohl vypadat. „A pět vteřin poté, co s návrhem přišla, bylo vidět, že ani pro jeho podporu nemá většinu v parlamentu.“

Expert odhadl i ekonomické dopady. „Ty ale přijdou až příští rok. Pokud Britové odejdou bez dohody, tak začnou být třetí zemí ze dne na den... Takže pokud obchodujete s Evropou, budete muset řešit celní deklarace, bude zdržování zboží na hranicích nepředvídatelné a podobně.“

Pořád ještě nevíme, co Britové chtějí. A máme nulovou jistotu, že to, co by možná chtěli, jsou schopni protlačit vlastním parlamentem.
Tomáš Prouza

Proto se britské firmy už dnes musí rozhodnout, jak se připravit. „Jestli počítat s nejhorším možným scénářem se všemi náklady, který má, nebo jestli firmy věří, že nakonec nějaká dohoda bude.“

„Řada evropských firem mívala centrálu ve Velké Británii... Některé z nich je už začaly přesunovat... A to vše má už teď dopad na britskou ekonomiku,“ shrnul Tomáš Prouza.

Ekonomické dopady jakéhokoliv brexitu bych nepřeceňoval, říká ekonom Slaný

Hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný považuje jednání o brexitu za od začátku nekooperativní hru. „Je to problém na straně Británie... Nekooperativnost mezi vládnoucí stranou a opozicí, špatný leadership premiérky Mayové.“

„Rozhodnutí Britů o odchodu z EU nebylo o zahraničním obchodě, ale že si chtěli sami rozhodovat o některých věcech. Nechtěli tolik přispívat do rozpočtu Unie, chtěli mít autonomní hospodářskou politiku,“ vysvětlil expert.

Je tu také snaha Evropské unie, která nechce minimalizovat veškeré náklady, ale naopak udělat z brexitu odstrašující příklad pro jakékoli další země.
Martin Slaný

Slaný prý ale věří, že Británie měla dlouhodobě odlišný pohled na úroveň evropské integrace. „A prostě dospěla do fáze, kdy se pohledy jednotlivých zemí liší. Určitě není ale zájmem Británie škrtnout veškerou integraci za 50 let.“

Britské firmy se už prý na tvrdou variantu připravují. „Brexit ještě de iure nenastal, ale to, že k nějakému exitu dojde, nenechává firmy v klidu. Takže přizpůsobují svá chování.“

„Transformace české ekonomiky po roce 1989 byla největší změna, bez jakékoli dohody. Naše ekonomika nezkolabovala, i když se ze dne na den rozpadlo celé ekonomické prostředí... Proti tomu je jakýkoliv brexit zcela marginální, takže bych náklady nepřeceňoval,“ konstatoval Martin Slaný.