Postoj členů britské Konzervativní strany nejde redukovat pouze na konflikt mezi zastánci a odpůrci členství země v Evropské unii. Ve skutečnosti ve vládnoucí formaci existuje hned osm poslaneckých frakcí, upozorňuje evropská mutace serveru Politico.
Portál tyto partajní skupiny označuje za klany. Každý z nich má svůj vlastní zájem a jejich soupeření rozhodne o konečné podobě brexitu. Rozhodující bude zejména jejich reakce na fakt, jestli premiérka Theresa Mayová dokáže s Unií uzavřít nějakou dohodu, případně jak konkrétně bude vypadat.
Pro budoucí vývoj je tak klíčové pochopit motivaci jednotlivých klanů. Rozhovory mezi Londýnem a Bruselem totiž vstupují do závěrečné fáze.
První frakci ve výčtu serveru Politico tvoří militantní stoupenci brexitu. Tato část konzervativních zákonodárců čítá asi 60 osob. Věří, že obchodování na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO) bude pro Británii po odchodu plně dostačující. Tvrdý brexit nepovažují za tragédii.
Podle premiéra Andreje Babiše chybí k dovršení dohody o vystoupení Británie z EU zhruba 20 procent. Jenže se zdá, že brexit se komplikuje. Rezignovali ministr zahraničí i ministr pro brexit a vyjednávání se ujala sama premiérka Theresa Mayová.
Jejich aktivita se prozatím soustředila na vypracování návrhu dodatků k takzvanému plánu z Chequers, ve kterém Mayová načrtla vládní přístup k vyjednávání s Bruselem. Údajně také chystají vlastní koncept budoucích vztahů s Unií, který chtějí uveřejnit před sjezdem Konzervativní strany.
Druhou frakci mezi britskými toryovci představuje v podstatě podskupina šedesátky ze zmíněných militantních příznivců britského rozvodu s Unií. Tito konzervativci jsou ale méně slyšet. Jejich skutečné záměry se projeví zřejmě až v případě představení alternativního plánu opuštění současné osmadvacítky, který připravují jejich radikálnější kolegové.
Za třetí skupinu Politico označuje zákonodárce, kteří si prý na brexitu pěstují své ego. Jejich cílem je zlikvidovat plán Theresy Mayové z Chequers. Patří sem například bývalý šéf diplomacie Boris Johnson a též bývalý ministr pro brexit David Davis. Oba jsou podle evropského portálu motivovaní vlastními politickými ambicemi a vzhledem ke svému významu si zasluhují samostatnou kategorii.
Pokud britský parlament odmítne případnou dohodu premiérky Theresy Mayové s Bruselem o odchodu z Evropské unie, nebo pokud by se zdálo, že k žádné vzájemné úmluvě vůbec nedojde, mohlo by se o brexitu uskutečnit druhé referendum.
Dalším klanem mezi poslanci britské vládní strany jsou takzvaní kariéristé, jejichž počet dosahuje několika desítek. Za cíl mají především udržení vlastní moci. V pohledu serveru sem patří jak stoupenci odchodu Londýna z Evropské unie, tak zastánci jeho setrvání. Hlasovat o případné dohodě s Unií zřejmě budou podle toho, co jim přijde výnosnější.
Pátou frakci ve výčtu zaujímají pragmatici v řadách Konzervativní strany. Je jich asi padesátka a usilují v podstatě o jakoukoliv dohodu s Bruselem. Nevěří tezím, že „žádná dohoda je lepší než špatná“. Udělají tak prý všechno, aby britskou premiérku podpořili ve snaze vyjednávat, případně i činit ústupky vůči Evropské unii.
Další svébytnou formaci, byť rovněž neformální, tvoří rebelové propagující takzvaný měkký brexit. Je to přibližně tucet zákonodárců, kteří se zasazují o co nejhladší průběh odchodu Velké Británie z evropského bloku.
Chtějí, aby jejich země zůstala v nějaké formě celní unie s kontinentální Evropou nebo dosáhla dohody, jakou má s Unií třeba Norsko nebo Švýcarsko. Jsou to v podstatě spojenci pragmatiků a tudíž i Theresy Mayové.
Britská politická reprezentace se v souvislosti s brexitem soustředí hlavně na debaty o budoucnosti obchodních vztahů, ostrovní veřejnost ale nejvíce zajímá téma hranic. Alespoň to tvrdí komentátor britského listu The Times Dominic Lawson.
Předposlední skupinu tvoří pouhá čtveřice toryovců, kterou Politico nazývá „brigádou lidového hlasování“. Jsou přesvědčení, že o konečné podobě brexitové dohody musí proběhnout referendum. Přitom obhajují setrvání země v Unii a nebrání se spolupráci s každým, kdo na britské politické scéně sdílí jejich názor.
A konečně osmým klanem ve výčtu jsou takzvaní „agnostici“. Tyto konzervativce nejde zařadit do žádné z dosud zmíněných. Ostatně oni sami se snaží držet v ústraní debaty o brexitu, mimo souboj ostatních frakcí. Místo toho věnují svou pozornost jiným věcem, kvůli kterým vstupovali do politiky.
Agnostici se také údajně snaží nalézt někoho, kdo nahradí premiérku Mayovou v čele vlády. Osobu, která nebude výrazným stoupencem setrvání v Unii, ale ani odchodu. Tedy politika či političku z řad těch, kteří se místo samotného vystoupení z integračního projektu soustřeďují na jiná témata, vysvětluje server Politico. Jak ale agnostikům závěrem vzkazuje: před brexitem se utéct nedá.
