Pokud se tempo růstu mezd dostane nad 10 procent, tak je to signál ke zvýšení úrokové sazby, tvrdí ekonom

Čtěte také

ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek

Nové složení bankovní rady ČNB nijak nezměnilo svoji politiku, a proto se nezměnily ani sazby, přičemž tu základní drží na 7 procentech, a to i přes kritiku a doporučení Mezinárodního měnového fondu sazbu zvýšit. Guvernér Aleš Michl si ale efekt právě takto vysoko postavených sazeb pochvaloval.

„Je to sazba nebo úroveň, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let vzrostly do zřetelně kladných úrovní,“ řekl Michl na tiskové konferenci.

Bude potřeba sazby ještě zvýšit?

Zachování úrokových sazeb bylo očekávané, žádná změna ovšem nepřišla ani ze strany nových členů rady. Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, to ovšem bylo možné předpokládat vzhledem k tomu, že většina členů bankovní rady říkala, že sazby teď skutečně měnit nechtějí. Také ale věří, že většina členů rady cítí, že by možná bylo potřeba sazby ještě zvýšit, jelikož existují rizika, která by mohla inflaci brzdit o něco pomaleji.

Čtěte také

Důvěra ČNB v ohrožení. Guvernér bez prověrky může poškodit i naši ekonomiku, varuje novinář

„Vsadili spoustu svého politického kapitálu na to, aby přesvědčili veřejnost, politiky, média, že skutečně sazby zvyšovat aktuálně nechtějí a že si poradí i nějak jinak, a to tak, že budou říkat: ‚my teď sazby nesnížíme, takže to nečekejte,‘ protože skutečně ČNB, která stanovuje tzv. dvoutýdenní repo sazbu, se jejím prostřednictvím – a nějakým očekáváním, jak se bude tato sazba vyvíjet v budoucnosti – snaží ovlivnit tržní sazby, od kterých se potom odvíjejí úrokové sazby například na úvěry nebo na státní dluhopisy,“ vysvětluje Navrátil.

Centrální banka do teď nebojovala?

Jeden ze členů bankovní rady také navrhoval zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Jak uvádí Navrátil, je to signál, který ukazuje, že centrální banka skutečně bere boj s inflací vážně, jelikož do teď tomu tak podle něj nebylo. A to hlavně vzhledem k tomu, že ČNB stále jen upozorňovala, že bude vyšší inflace a v polovině minulého roku měla už naplánované, že ani v roce 2023 nebude plnit inflační cíl.

Čtěte také

Guvernér Michl je jedním z hrobařů koruny, ohrožuje cenovou stabilitu, kritizuje komentátorka Zlámalová

„Můžeme také slyšet, že se nebudou zvyšovat sazby, protože by to mohlo poškodit reálnou ekonomiku. Řekl bych, že v ekonomii panuje konsenzus nad tím, že největší peklo, co může přinést ekonomická recese, není pokles ekonomiky o 2 procenta, nárůst nezaměstnanosti o dva procentní body. Ale to, že klesá kupní síla domácností nejrychleji ze všech zemí OECD, že klesá spotřeba domácností ze všech států EU a zároveň klesá kupní síla úspor. To znamená, že neklesá pouze současná spotřeba, ale díky inflaci klesá i ta budoucí,“ říká.

Aleš Michl mluvil také o lednovém růstu mezd a připomněl tím riziko mzdově inflační spirály, kterou bankovní rada bere velmi vážně a je připravená sazby klidně i zvednout. Nyní se ale podle Navrátila domácnosti dostávají právě do období, kdy chtějí zvýšit svoje zisky a růst mezd rapidně zrychluje.

Čtěte také

Petr Holub: Pohroma jménem Michl

„Myslím si, že pokud skutečně ty mzdy porostou tímto tempem a pokud se růst mezd dostane nad 10 procent, tak je to signál ke zvýšení úrokové sazby. Umím si představit, že pokud vyhodnotí, že to není ovlivněno jednorázovými výplatními bonusy v nějakém jednom sektoru, tak by ČNB mohla přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb navzdory tomu, že dlouho dobu říkala, že to není potřeba,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.