Münich: Přijímačky neodhalí talent. Nadané děti používají vlastní logiku místo drilu, na to není čas

Žáci už vědí, kam se dostali v prvním kole na střední školy, své místo našlo 94 procent z nich. A tři čtvrtiny z nich se dostala na školu, kterou označili jako svou první volbu. Ačkoliv je ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se systémem spokojený, například v Praze se ani na jednu školu nedostala pětina uchazečů.

Čtěte také

Víceletá gymnázia neplní svou funkci, nejlepší škola má být ta nejbližší, zdůrazňuje Habart

„Přijetí na školu první volby je možná znakem toho, že žáci jsou při přihlašování příliš opatrní a raději si vybírají školy, kde moc neriskují. Systém počítá s tím, že by takto taktizovat neměli a měli si jako prioritu vybrat tu školu, kam chtějí nejvíce. My ale máme indicie, že velká část žáků tento algoritmus nepochopila,“ upozornil Benjamin Šimsa ze společnosti PAQ Research.

Sebevědomí žákům letos nedodaly ani přijímačky nanečisto, které byly obtížné, mnoho žáků je nezvládlo, jak si představovali, a měnili proto svoji strategii výběru školy. Přitom pro přijetí na střední školu letos stačilo méně bodů než v předchozích letech. 

„V žádném systému, kde se strategizuje, nechtějí lidé skončit ve druhém kole, protože to je až příliš nejisté,“ upozorňuje Daniel Münich.

Čtěte také

Změní se přijímačky? Náměstek: Nemůžeme promarnit potenciál žádného dítěte. Ředitel: Stres je nutný

„Před dvaceti lety tu byla dokonce myšlenka jedné jediné přihlášky na střední školy. A to by nakonec vypadalo podobně jako dnes, kdy jsou tři pokusy a dva na školu s talentovými zkouškami. Lidé v panickém strachu, že spadnou do druhého kola, by si volili relativně podceňovanou školu. Ideální systém ale je, aby se v prvním kole umístili všichni,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz. 

Loni si školy stěžovaly, že testy byly příliš jednoduché a nedařilo se studenty rozřadit. 

„V tomto systému jde o to, aby testy byly co nejcitlivější právě u žáků a škol, kde je největší převis. Proto není tak důležitá absolutní hodnota bodů, ale spíš to, kolik jaký kdo získal percentil, tedy procentní pořadí v lokálním srovnání. O to je to komplikovanější,“ upozorňuje ekonom. 

Jak poznat nadání?

Současné přijímací testy nedokáží odhalit nadání žáků, připomíná Münich. „Tyto testy se dívají na to, co se učí ve škole. Ale nadání je o řadě jiných dovedností. Ty je ale těžké dát do testu,“ uznává.

Čtěte také

AI ve školách? Konec protivných úkolů, míní publicista. A chytřejší zadání od učitelů, dodává vědec

„A také je důležité říct, že prostředí, v jakém testování probíhá, jde úplně proti myšlence talentu. Je tam stres. Odolnost proti stresu je jistá dovednost. Ale neslyšel jsem o tom, že by české školství chtělo vytvořit spartánskou civilizaci odolnou vůči tvrdým podmínkám,“ všímá si Münich a rozvíjí svou myšlenku:

„Jde o to striktní časové omezení u testů. Spousta nadaných dětí používá logické uvažování místo drilu. Dojít k vlastnímu úsudku je ale zdlouhavější.“

Správně se takzvané kvantitativní nadání, tedy výjimečné schopnosti v oblasti matematického a logického myšlení, odhaluje psychometrickými testy, které jsou šité na míru potřebám rodičů, škol a učitelů.

Čtěte také

Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

V Česku se ale k těmto testům dostává jen menšina dětí, a to často poté, co ve škole vykazuje problémy třeba proto, že se nudí. „Nemají radost z využití svých schopností, často získají odpor ke škole a učení samotnému a v deváté třídě už je jejich potenciál zapomenut, protože byl uhašen,“ varuje Münich.

Česko tak vykazuje jen asi dvě desetiny procenta nadaných žáků v porovnání s jinými západními zeměmi, které dokážou odhalit víc než deset procent nadaných dětí, srovnává ekonom. 

„Je ale mnoho dalších nadání než to kvantitativní. A není vůbec jednoduché je identifikovat,“ uzavírá.

Jak správně nastavit systém, aby odhalil nadání dětí? A jak jejich potenciál rozvíjet? Poslechněte si celý rozhovor.