Podíl manželů Čeřovských na pádu komunismu v Čechách
16. prosince 1988 v 16:00 hodin bylo československým komunistickým režimem ukončeno rušení rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Od tohoto dne bylo vysílání RFE možno nerušeně poslouchat na celém území Československa.
Role Rádia Svobodná Evropa v průběhu listopadu 1989
Stanice sehrála zásadní roli při Sametové revoluci, byla totiž jediným zdrojem pravdivých informací pro lidi mimo Prahu.
Československo bylo přitom - poté, co vysílání přestal rušit 30. listopadu 1988 Sovětský svaz - z evropských komunistických států předposlední, které rušení zastavilo. Poslední Bulharsko tak učinilo o čtrnáct dní později.
Svobodná Evropa prošla od dob svého vzniku na počátku 50. let několika postupnými proměnami. Zůstaneme-li u její československé redakce, tak ta zhruba od druhé poloviny 80. let výrazně zintenzivňovala svůj kontakt s domácím prostředím.
Klíčovou roli v tom sehráli manželé Libuše a Zbyněk Čeřovští, kteří se poté, co byl Zbyněk Čeřovský propuštěn z vězení (byl odsouzen za pobuřování) vystěhovali v roce 1984 z Československa do SRN.
Svobodná Evropa jako domácí rozhlasové stanice
Díky kontaktům na různé československé občany a důležité informace, které tak byli schopni získávat, založili zpravodajskou agenturu, která se zprvu jmenovala Bohemia Press Agency, později pak byla přejmenována na Free Press Agency (FPA). Ve svém bytě pak na studiový magnetofon nahrávali telefonicky podávané zprávy z Československa.
Rádio Svobodná Evropa po roce 1968
Vysílání rádia Svobodná Evropa se v průběhu let měnilo. Asi nejmarkantnější změny došel program po roce 1968, kdy do sídla stanice v Mnichově přišla nová krev.
Podle technické i obsahové kvality pak byly některé tyto zprávy vysílány přímo z nahrávky příslušného telefonátu, zatímco jiné musely být přetočeny redaktory Svobodné Evropy. Zprávy byly Svobodné Evropě prodávány (agentura podávala řádné daňové přiznání) a volající z Československa byli - byť poněkud složitým způsobem – honorováni.
Počet telefonátů se postupně zvyšoval, jejich intenzita stoupala také v období demonstrací či jiných zásadních událostí v Československu. Mezi telefonujícími byla řada předních československých disidentů, výrazným informačním zdrojem v poslední fázi komunistického režimu u nás byly v nezávislém prostředí působící Východoevropská informační agentura (VIA) a Demokratické tiskové středisko (DTS), přibývalo však i zpráv od běžných občanů.
V prosinci 1988, kdy už díky etablované práci FPA zprávy z Československa tvořily velmi důležitou součást vysílání, mohla tak Svobodná Evropa aspirovat na roli domácí rozhlasové stanice, což se v následujícím období plně projevilo.
V pořadu hovoří Zbyněk Čeřovský, zazní citace z odborné literatury a hlavně ukázky z telefonátů občanů, a to hlavně z těch částí nahrávek, které nebyly v původní syrové podobě odvysílány.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
