Petra Špalková: Doufám, že mi texty rolí zůstávají v hlavě. I když jsem kdysi zapomněla psa u pošty

13. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Herečka Petra Špalková

Kvůli pandemii přebírala herečka Petra Špalková Českého lva pouze online a vůbec ji to nemrzelo. „Letos se notně probíralo kouření u Rudolfína, takže jsem byla opravdu ráda, že jsem toho byla ušetřena. Ceremoniály, které jsou spojeny s mou profesí, příliš neobliju. Mě to spíš stresuje. Já nejsem typ na červený koberec,“ přiznává v pořadu Hovory.

Během lockdownu o sobě zjistila spoustu věcí. „Jednak jsem se přesvědčila o soudržnosti rodiny. Pak nám odešel milovaný pes. Vždy jsem si myslela, že si už dalšího pořizovat nebudu, ale došlo mi, že život bez psa je opravu život pod psa,“ přemýšlí. V současné chvíli štěně sice ještě doma nemají, ale rodina se připravuje, že jednou bude.

Čtěte také

Na věrného přítele pak vzpomíná ještě jednou, když ho ještě v šestinedělí zapomněla před poštou.

„Přišla jsem domů a ptala jsem se, proč mě nevítá. Chtěla jsem se rozplakat, že mě nemá rád. Můj muž se na mne podíval a řekl, že jsem s ním ale odcházela já. A pejsek tam opravdu věrně čekal. Musel mě vidět, jak vyjdu z pošty, jak kolem něj projdu a dál odcházím. Nezaštěkal, nezakníkal. Nic. Tak jsem se pro něj vrátila. Ale bylo to v šestinedělí a to se odpouští, ne?“

Stíny v mlze

Příhodu Petra Špalková vypráví v souvislosti s otázkou na limity herecké paměti. Za lockdownu totiž v Ostravě točila detektivní seriál Radima Špačka Stíny v mlze, kde hraje jednu z hlavních postav.

„Scénář mne zaujal tím, jak je tam dost silná dramatická linka osobního života postavy, kterou hraji a která se táhne v průběhu celých dvanácti dílů. Má to navíc gradaci, vyvrcholení je až na konci.“

Čtěte také

„Občas se nám stalo, že jsem měla sbalené kufry s tím, že jedeme na šest nebo deset dní do Ostravy – a pak zavolali z produkce, že někdo měl kontakt s covid pozitivním člověkem, takže se natáčení zastavuje. A kdy budeme znovu točit, nikdo nevěděl. Bylo to velmi náročné a velmi to vyzkoušelo naši pružnost,“ vzpomíná na dobu do letošního dubna, kdy padla poslední klapka.

Co pak ale s naučenými texty v hlavě? „Ono to tam někde v hlavě zůstane. Ale my jsme teď všichni v herci v takové situaci. Mně se teď vrátí na repertoár sedm inscenací, řekněme pět z toho jsem dva roky nehrála. A to stojím hodinu a půl na jevišti, hrajeme to víceméně ve dvou třech lidech, takže nepřetržitě hovořím. U těch sedmi inscenací doufám, že mi v hlavě zůstaly a že je prostě jen vyzvednu,“ říká.

„Když se něco učím dopředu, tak to tam v nějaké komůrce mozku prostě je, když vím, že to ještě budu muset použít. Ono to tam odpočívá a čeká na to, až to bude vyzvednuto.“

Online výuka byla výživná

Lockdowny pro herečku neznamenaly volno, ale naopak natáčení seriálu a zkoušení nové inscenace pro Divadlo v Celetné. A kromě práce ji čekala i online výuka dvou dětí.

Čtěte také

„Dcera byla v první třídě, což bylo velmi náročné, stála vlastně na začátku. Ale škola žádnou online výuku nezprostředkovala. Naopak ze školy, kam chodí syn, tam zhruba po měsíci online výuku spustili a učili pět až šest hodin týdně – proti pětadvaceti, což je jinak povinné penzum. Zbytek byl na mně, občas na mém muži. Když mi už tekly nervy, tak jsem řekla: Prosím tě, uč se s nimi ty, já už na tom nemám,“ popisuje Petra Špalková.

Všichni byli na chalupě, děti se učily v jedné místnosti u jednoho stolu, popisuje herečka.

„Snažila jsem se vzdělávat a vychovávat ty své miláčky. U syna ve čtvrté třídě mne překvapily základní mezery ve vzdělání, ale nezpůsobené tím, že by byl úplný lajdák, nebo že by tomu nerozuměl, ale asi mu to spíš nikdo nezprostředkoval. Narážela jsem na nejrůznější limity. S Lojzíkem jsem se taky učila angličtinu, s Andělkou němčinu, takže jsem k tomu jela ještě dva světové jazyky. Takže jsme opravdu byli ,vyflusaní‘ a bylo to výživné,“ uzavírá.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptala se Naděžda Hávová.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související