Petr Šabata: Jedním z vítězů první vlny koronaviru je překvapivě i Evropská unie

24. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli

Do hodnocení první vlny nákazy koronavirem jistě patří i nedávná tragikomická vládní roušková epizoda, která vzhledem k nevyrovnaným výkonům státu od počátku krize až tak nepřekvapí.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Při obecnějším posuzování, co vlna nákazy ukázala nejen v Česku, se naopak některé předpoklady z jara vůbec nepotvrdily.

Čtěte také

Tak se v březnu a dubnu zdálo, že se vrací éra národních států – zavřely se hranice a především národní vlády se staraly o své občany, seč jim síly stačily. Jenže omezenost jednotlivých států při řešení globálního problému nákazy se ukázala rychle. Od výměny vědeckých poznatků přes obstarávání ochranných pomůcek až po hledání léku a vakcíny. Popularita uzavřených hranic zmizela ještě dříve, než se přiblížil čas letních dovolených, a ani ochota snášet omezení občanských svobod nevydržela dlouho.

Jedním ze známých myslitelů, kteří už v březnu sestavili předpověď, co s Evropou a Evropany krize udělá, byl bulharský politolog Ivan Krastev. I on předpovídal návrat silného národního státu. V tom se tedy mýlil.

Pandemie blábolu

Rychleji se také vyjasnila základní otázka, kterou Krastev pojmenoval jako dilema „lidé, nebo ekonomika.“ Budou vlády chránit zdraví občanů i za cenu vypnutí ekonomiky? Předprázdninové masivní uvolňování zákazů ve všech zemích Evropy a velká nechuť se k plošným opatřením vracet při vyšších číslech posledních dnů ukazuje, že ekonomika dostala přednost. Červená linie se posunula výrazně ve prospěch podnikatelů a firem a leží teď až někde u případně přeplněných jednotek intenzivní péče.

Čtěte také

Krastev předpovídal, že se zvýší důvěra v experty. Ani to není jisté. Politici si při rozhodování o dalších krocích často vystačí bez nich a také veřejnost bývá v rozpacích, když slyší zcela protichůdné názory profesorů, ničím nepodložené soudy docentů a další matoucí výroky. Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy a jeden z těch uměřených a rozumných, přesně nazval tento stav pandemií blábolu. Experti svoji šanci spíše propásli.

Když Evropská unie na začátku pandemie zaspala, vypadalo to na její dlouhodobé oslabení. A nastal pravý opak! Řeč je především o dohodě na Fondu obnovy ve výši 750 miliard eur, kterou lídři členských zemí schválili na červencovém summitu – a s ní i sedmiletý rozpočet unie.

Fond je výjimečnou pomocí členským zemím a zcela výjimečný je fakt, že si tyto peníze členské země společně půjčí. Tomu se například Německo desetiletí urputně bránilo. Ale nevídaná situace přinesla nevídanou evropskou odpověď. Je to takový obrat, jako kdyby teď začali čeští uhlobaroni ostře bojovat za zelenou energetiku.

Petr Šabata

Ani dnešní bilance nemůže být úplná a přesná, například role států se bude znovu definovat při řešení dopadů ekonomické krize a využití oněch neskutečných evropských miliard. O překvapení nebude nouze. Byl by jím bohužel i profesionální přístup české vlády k rouškám a k celé druhé vlně nákazy.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio