Petr Šabata: Začíná velká hra, v sázce je tentokrát osud Evropské unie
Sportovní komentátoři by řekli, že v Evropské unii se právě schyluje k zápasu desetiletí.
Ale i seriózní politolog by je tentokrát trumfnul: bude to v pátek na summitu i v následujících týdnech ještě důležitější hra.
Čtěte také
Přitom se dá s velkou mírou jistoty už dnes říct, že sedmiletý rozpočet Evropské unie včetně fondu obnovy po koronaviru členské země pod německým předsednictvím schválí. Asi ne ještě na summitu za pár dní, ale schválí.
A tak ze záchranného koronavirového balíku ve výši 750 miliard eur získá Česko zhruba 520 miliard korun a z více než bilionového eurového rozpočtu unie pak více než 200 miliard korun jako čistý příjemce.
První velký historický zlom už nastal: EU se kvůli obnovování ekonomik společně zadluží. To vždy principiálně odmítal největší plátce do rozpočtu – Německo. Teď souhlasí. Vláda Angely Merkelové si dobře spočítala, že se záchrana Itálie, Španělska a injekce společnému trhu exportérovi Německu vyplatí, ačkoliv bude nyní každoročně přispívat do rozpočtu neuvěřitelnou částkou – v přepočtu je to bilion a dvě stě miliard korun.
O velkém obchodu severu Evropy s jihem
A teď druhá strana zápasu: podaří se společně vypůjčený obrovský balík peněz použít správně? Na modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti, nejen na látání starých dluhů a udržování starých výrob? Mluví se o zelené ekonomice a digitalizaci, ale u největších příjemců na jihu EU jde o holé přežití a schopnost udržet se v eurozóně. Ty miliardy by neměly plynout do Itálie, Španělska, Polska jen tak.
Čtěte také
Přesně to napsal nedávno v deníku SME bývalý slovenský ministr financí a autor úspěšných reforem Ivan Mikloš – pro slabší země na jihu by to mělo znamenat, že přijmou silný a vynutitelný závazek k potřebným reformám: „Nemůžeme nutit voliče a jimi zvolené zástupce, aby dělali něco, co nechtějí a s čím nesouhlasí. Můžeme ale nastavit závazná pravidla členství v eurozóně tak, aby si mohli vybrat, zda chtějí, nebo nechtějí být členy tohoto klubu.“
Jsou to drsné podmínky, ale správné a platí pro celou EU. Po brexitu už si dovedeme představit leccos, třeba i odchod Itálie, ač by byl krátkodobě krutý. Toto je opravdu rozhodování, jaké tu mnoho desetiletí nebylo.
Celý týden se bude jednat v zákulisí i oficiálně, předseda Evropské rady Charles Michel už poslal upravený návrh, který vychází vstříc jak tak zvané spořivé čtyřce, tak českému premiérovi. Andrej Babiš především kritizoval, že jedním z kritérií čerpání peněz je úroveň nezaměstnanosti před pandemií, což je nelogické a pro Česko nevýhodné. Třetina dotací by se tedy nově měla rozdělovat až v roce 2023 podle reálného poklesu HDP způsobeného krizí.
Dohoda by měla být co nejdřív, za rok nebo dva už bude pro některé firmy, obory nebo celé země pozdě.
Na pozadí drobných tahanic a koronakrize se tedy jedná o velkém obchodu severu Evropy s jihem (a tak trochu i s východem) a o budoucnosti klubu. Angela Merkelová svoji nabídku položila na stůl a Evropanům se musí tajit dech. Je to víc než zápas desetiletí.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
