Petr Šabata: Diktatura srovnávání výsledků epidemické krize volby nerozhodne

14. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Volební místnost

Epidemie koronaviru ustupuje a zdá se, že aspoň do září si můžeme říkat – máme ji za sebou. Je tu čas bilancování, co těch patnáct měsíců s Českou republikou udělalo. Se zdravotnictvím, státními institucemi, ekonomikou, politikou, důvěrou ve společnosti. Jedno důležité hodnocení přijde na začátku října v podobě voleb do sněmovny.

Loňské volby do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu představovaly především pro vládu velké pokušení jednat nikoli podle stavu nákazy, ale podle předvolebních preferencí. Nadcházející volby – a doufejme, že koronavirus už díky očkování i poučení z uplynulého roku nebude ohrožující – jsou naopak výbornou příležitostí sestavit první důkladný účet.

Čtěte také

A budou to volby výjimečné. Po zničující epidemické krizi je můžeme jen s mírnou nadsázkou přirovnat k volbám poválečným. Jak známo, jeden z opravdu zasloužilých vítězů druhé světové války britský premiér Winston Churchill volby v červnu 1945 prohrál. A v Čechách v roce 1946 vyhráli komunisté.

Jak může volič hodnotit výsledky politiků vládních i opozičních stran během krize? Jeden z nejvýznamnějších evropských politologů Ivan Krastev v rozhovoru pro Český rozhlas Plus použil pojem „diktatura srovnávání“ pro stav, kdy lidé denně kontrolovali vládu srovnáváním s vývojem v dalších zemích.

Jak fungují nezávislé instituce

Dříve v knize Už je zítra? aneb Jak pandemie mění Evropu Krastev napsal: „Paradox krize kolem covidu-19 spočívá v tom, že se sice posílila moc vlád, neboť jim dala neobyčejné pravomoci, ale zároveň posílila každého občana, neboť mu poskytla možnost soudit, zda si vláda jeho země vedla lépe, nebo hůře než vlády jiných zemí.“

Čtěte také

Tak jednoduché to mít ale lidé před volbami nebudou. Vodítkem pro hlasování přece nejsou tabulky, které srovnávají průběh nákazy a počty obětí v Česku, na Slovensku, v Německu nebo v Rakousku. Jistě se budou voliči rozhodovat podle své ekonomické situace, na niž měla epidemie a vládní kroky vliv, ale i podle slibů, programů i předností a malérů jednotlivých kandidátů už pokrizových a na poslední chvíli podle závěrečných výkřiků stran v kampaních, kde už teď nastupují třeba migranti.

Českým případem zřejmě není ani jiný motiv, na který upozornil Krastev ve zmíněném rozhovoru: jaký vliv má na politický provoz krize důvěry, kterou epidemie nepochybně prohloubila. Ztratili lidé víru v to, že volby mohou něco změnit?

„To mě opravdu znepokojuje. Nejen v našem regionu, ale obecně v demokratickém světě, kde se nedůvěra stává výchozí možností,“ řekl Krastev. Ale podle předvolebních průzkumů lidé k volbám půjdou – navzdory rozčarování, ztrátě důvěry.

Petr Šabata

Zpět k pandemii. Co podle Ivana Krasteva odlišuje země úspěšné od těch s nejhoršími koronavirovými výsledky? Dokonce i tam, kde vlády kazily, co mohly, rozhodlo, zda v zemi fungují nezávislé instituce, jako jsou soudy, univerzity a jiná vědecká pracoviště, média, centrální banky a další.

To je dobré téma voleb, protože v příští krizi – a ona nějaká zas jistě přijde – ochrání právě tyto instituce občany všech politických vyznání.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio