Petr Šabata: Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Škoda
Způsob, jak zvládl kabinet Petra Fialy (ODS) za své funkční období přijímačky na střední školy, přesně odráží, kam za čtyři roky celkově posunul jednu ze svých největších priorit – vzdělávání. Ačkoliv si v programovém prohlášení přesně a věcně správně popsal cíle, nakročil k nim jen málo a někde se dokonce vydal opačným směrem. To platí i u přijímacího řízení na střední školy.
V první řadě – nejde nejvíc ze všeho o to, že v některých regionech zase vůbec neodpovídala nabídka středoškolského vzdělání poptávce. I když například v Praze je to velká ostuda vedení města. Je milé, ale málo podstatné, že už druhý rok je podávání přihlášek digitální, a zmizel tak předpotopní systém zápisových lístků.
Čtěte také
O řád vyšší problém totiž je, že ani u přechodu ze základní na střední školu, v tomto klíčovém bodu kabinet vůbec nic neudělal v odstraňování rozdílů mezi dětmi s různým ekonomickým a sociálním zázemím.
Vláda přitom slíbila zaměřit se na tyto nerovnosti ve svém programu a také příkladným krokem, když přijala za svou Strategii vzdělávání 2030+, kterou připravil kabinet přechozí.
Zásadním cílem je tam nastavit celý systém tak, „aby umožňoval přístup ke kvalitnímu společnému vzdělávání pro všechny, bez ohledu na jejich osobní charakteristiky nebo sociálně-ekonomické podmínky, ve kterých žijí. Strategie akcentuje potřebu snížit rozdíly v kvalitě vzdělávání v jednotlivých regionech a mezi školami.“
Co to znamená konkrétně pro cestu na střední školu? Jasný návod dává letošní zpráva OECD zaměřující se v Česku tentokrát speciálně na vzdělávání. Hodnocení opakuje, že hlavní problém je právě nerovnost v přístupu ke vzdělání, která už brání ekonomickému růstu.
Čtěte také
Experti z OECD navrhují „zajistit, aby se všichni žáci zúčastnili standardizovaných přijímacích zkoušek, a nikoliv pouze ti, kteří se hlásí do maturitního oboru.“
Přesně to už nějaký čas promyšleně navrhuje organizace EDUin – děti by takové zkoušky dělaly ve známém prostředí na své základní škole. Skládali by je všichni žáci, a tak by se přestala vytvářet opomíjená skupina dětí směřujících automaticky do nematuritních oborů. Základním školám by se zkouškou pomáhal Cermat...
Krásný cíl, ale skutečnost?
Jenže hned po loňských přijímačkách prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), že žádné změny už nechystá. Rok a půl před koncem mandátu se tak vláda otočila zády ke splnění jednoho svého důležitého cíle.
Co naplat, že nedávno se Bekův náměstek Jiří Nantl (ODS) k nové podobě přihlásil, když pro Český rozhlas Plus řekl: „Dnes máme hrozně moc dětí, které se ani samy nikdy nedozví, že by studijní potenciál měly. Protože jednotnou přijímací zkoušku konají dnes jen ty, které se hlásí na maturitní obor, k čemuž je vede rodina.“
Přesně tak, ale proč tedy ministerstvo nic nedělá a proč je jeho nečinnost lhostejná celé vládě? Která ve zmíněné strategii slibuje, že vytvoří „příležitosti zažít úspěch ve vzdělávání pro všechny žáky bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí, zdravotní nebo jakékoliv jiné znevýhodnění.“ Správný, potřebný, a dokonce krásný cíl. A skutečnost?
I letos se Fialova vláda u přijímaček postarala, že se tisíce dětí o své příležitosti zažít úspěch ani nedozvěděly.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
