Petr Janyška: Politické strany daly ruce pryč od volby prezidenta, nesou zodpovědnost za výsledek

17. prosinec 2022

Prezident republiky je politická funkce, na tom se asi všichni shodneme. Dokonce nejvyšší ústavní funkce, má velké pravomoci a může leccos ovlivnit. Instituce, které mají v popisu práce politickou činnost, se nazývají strany. Jak to, že na výběr prezidentského kandidáta zcela abdikovaly, že všechny klasické demokratické strany daly od volby hlavy státu ruce pryč?

Že ho přenechaly soukromníkům ve stylu „kdo má zrovna chuť a volno, ať to zkusí, však ono to nějak dopadne“? Vždyť s ním budou muset pět let spolupracovat a vyjít?

Čtěte také

V Evropě jsme v tom zase jednou výjimkou. A ještě překvapivější je, že tu už máme varování z minulé volby před pěti lety. Tam se taky Miloši Zemanovi postavilo pár politických neprofesionálů a dopadlo to, jak dopadlo. Prostě svého rivala převálcoval.

To, že jsme tu měli ještě druhé období Miloše Zemana, je velkou zodpovědností všech stran, které se tehdy tvářily, že jim do volby hlavy státu nic není. Kvůli této zvláštní inercii potom s prezidentem zažily pět krušných let. A zažila je celá země.

A teď se strany zase tváří, že se jich volba hlavy státu netýká. V médiích a v politických kuloárech se rozšířila představa, že takzvaný stranický kandidát by neměl šanci, že spojení s nějakou stranou je polibkem smrti, a politici se toho chytli. Nikdo to ale nijak neprokázal.

Čtěte také

Je sice pravda, že Emmanuel Macron byl ve Francii také poprvé zvolen mimo zavedené strany, jenže předtím už byl ministrem a znal důvěrně fungování státu.

Kdyby české strany včas, tedy někdy před rokem a půl, vytipovaly slušného kandidáta či kandidátku, který ve své minulosti prokázal mravní integritu i zkušenost s mechanismy státu, a začaly ho ve společnosti zviditelňovat, byli bychom dnes v rozhodování mezi pretendenty na Hrad úplně jinde. Nemusela by se řešit minulost jedné osoby či fámy o tom, zda jiná nemůže být něčím bílým koněm.

Strany mají mechanismy na výběr politických osobností, mohou si takového člověka ověřit dřív, než ho vystaví před veřejností. Nemám na mysli někoho, kdo by vystupoval v dresu jedné partaje, ale člověka přijatelného pro širší spektrum občanů. Kdyby mu strany, které si říkají demokratické, udělaly slušný PR a veřejnosti představily jeho silné stránky, mohl by mít opravdu šanci. A takoví lidé tu jsou, ať už v občanské společnosti, či třeba mezi soudci a soudkyněmi.

Od loňska bylo pravděpodobné, že Babiš bude kandidovat

Od parlamentních voleb loni na podzim, které Andrej Babiš prohrál, bylo víceméně jisté, že se pokusí o volbu prezidentskou.

Čtěte také

V té chvíli mělo být jasné, že pokud ho některé strany považují za nebezpečí, musí proti němu postavit někoho se silnou šancí. Volby jsou profesionální záležitost, na kterou jsou potřeba velké peníze i organizační zázemí a know-how. Miliardář Babiš má obojí včetně volebních marketérů, a proto měl proti němu stát někdo se srovnatelně silným zázemím.

Takto se už kolik týdnů o naši důvěru ucházejí lidé, o nichž donedávna nikdo příliš nevěděl. Místo toho, aby už prošli ohněm politiky, kde by prokázali, o jaké hodnoty jsou ochotni se bít, dozvídáme se o jejich životní dráze a postojích jen díky rozhovorům v médiích, na kterých je ovšem často patrná ruka poradců. Když se o Hrad ucházel T. G. Masaryk či Václav Havel, mluvily za ně jejich životy a činy.

Petr Janyška

Klasické strany nesou velkou zodpovědnost za to, že kdysi prosadily ten absurdní nápad přímé volby hlavy státu. A teď vládní strany nesou zodpovědnost za to, že se z té volby vyvlékly a že šalamounsky podpořily hned tři kandidáty. A koho podpoří, pokud se do druhého kola dostanou dva z nich?

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.