Holland: Migrace pro nás může být obohacením, bohužel převládl strach a pošlapávání lidských práv

19. září 2025

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Agnieszka Holland
Editorka: Iva Vokurková
Zvukový obal: Jonatán Vidlák
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

Filmařka s tím má osobní zkušenost. Její film Hranice o situaci uprchlíků na polsko-běloruském pomezí vyvolal bouřlivé reakce na polské politické scéně i mezi veřejností.

„Tehdy vládnoucí pravicově konzervativní Právo a spravedlnost ani Občanská koalice nechtěly, aby se film promítal. První věřili, že jim to pomůže ke znovuzvolení, druzí se báli, že to bude použité proti nim,“ vzpomíná.

A podobně je tomu v celé Evropě. Populističtí politici pochopili, že téma migrace je politické zlato, zatímco ti liberální padali do jejich pasti. Využívat toho navíc začali také autokrati.

Čtěte také

„Zvlášť pro Putina je to dárek, protože tím mohl narušovat evropskou jednotu a manipulovat pocity strachu. A to bohužel převládlo. Deset let od roku 2015 jsme v situaci, kdy veřejnost začíná akceptovat, že uprchlíky je třeba vytlačovat do Středozemního moře nebo přes polsko-běloruský hraniční plot. A navíc že je možné je zabíjet,“ upozorňuje režisérka.

Neřešený problém

Agnieszka Holland poukazuje na to, že nová polská vláda používá stejný jazyk a prostředky jako ta předchozí, přičemž přijala zákony, které pošlapávají lidská práva.

Ve filmu je ukázán rozdíl mezi tím, jak jsou přijímání lidé s jinou barvou pleti a Ukrajinci po začátku ruské agrese. Ale nyní po třech letech ty protiukrajinské nálady, pochopitelně do velké míry manipulovány Rusy, napříč politickým spektrem velmi zesílily.

Hlavní problém vidí Holland v tom, že evropské vlády migraci reálně neřeší. Například v Německu podle ní mají azylanti omezené možnosti pracovat, roky žijí ze státní podpory a neintegrují se, což dohromady vede k frustraci.

Režisérka to staví do kontrastu s imigrační vlnou Ukrajinců, kteří byli přijati jiným způsobem a integrují se lépe.

Čtěte také

„Nejen proto, že to jsou Evropani, ale také díky tomu, že mají možnost dělat to, co většina lidí chce dělat: normálně žít, pracovat, vydělávat, posílat děti do školy. V Polsku je 70 procent Ukrajinců zaměstnáno legálně, dalších asi 15 procent nelegálně a zbytek jsou matky s dětmi, staří a nemocní. Jde to a státům to prospívá,“ zdůrazňuje.

„Ve všech evropských státech máme špatný demografický vývoj, děti se nerodí a nebude mít kdo pracovat na penze budoucích důchodců. S racionálním a humánním přístupem může být migrace obrovským obohacením. A hlavně jiným způsobem, než jsou masové vraždy, jí nezabráníme,“ doplňuje.

Poslechněte si celý politický podcast Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 20. září po 11. hodině a v neděli 21. září po 15:30.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

    František Novotný, moderátor

    setkani_2100x1400.jpg

    Setkání s Karlem Čapkem

    Koupit

    Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.