Petr Holub: Utrácíme jako před krizí, ale za něco jiného
Bylo to nad očekávání, chválili ekonomičtí analytici výsledky maloobchodu za srpen. Český spotřebitel nakoupil o pět procent víc zboží než loni v srpnu – a jak se říká mezi odborníky – spotřeba zrychluje. Pravda, našli se experti, kterým to je ještě málo. Například Jakub Seidler, budoucí člen bankovní rady České národní banky, upozorňuje, že maloobchod ještě nedosáhl úrovně před krizí, spotřebitelé by se tedy měli víc snažit.
Čtěte také
Bankéř to jistě myslí dobře, proto se spotřebitelé nemusí stresovat. Své povinnosti vůči růstu hrubého domácího produktu (HDP) splnili do té míry, že právě zvýšením spotřeby otevřeli prostor pro novou prosperitu celé země.
Navíc obrat maloobchodu byl v srpnu podle Českého statistického úřadu jen o necelá dvě procenta nižší – ve srovnání s posledním předkrizovým srpnem v roce 2019, pokud se tedy nepočítají auta.
Konec krize?
To vlastně znamená, že v jednom důležitém ohledu pětiletá krize skončila. Možná se ještě spotřeba zvýší, ale takové zvyšování už bude součástí normálních poměrů.
Proto také ztrácí na významu otázka, kdy už budeme dostatečně konzumovat, a objevují se nové otázky. Zažili jsme hlubokou krizi, vrátili jsme se k normálu, proto je na čase se zeptat, jak vypadá nová normalita, tedy jak nás krize změnila. Maloobchod některé odpovědi přinejmenším naznačuje.
Čtěte také
My, čeští spotřebitelé utrácíme zhruba stejný objem peněz, jako před pěti lety, často však za něco jiného. Nápadná je okolnost, že o desetinu méně utratíme za potraviny. Tady se nabízejí dvě možná vysvětlení.
Naučili jsme se objednávat jídlo od donáškové služby, statisticky se tedy potraviny přesunuly z běžných obchodů k internetové konkurenci.
Jde také do určité míry připustit, že lidé na potravinách šetří a zatím s tím ani nepřestali. Může to být tím, že bohatí zbohatli, chudí zchudli, a na čem tedy mohou chudí šetřit, když ne na jídle. Bohatí jsou ostatně připraveni doplatit za donášku.
Chudí vs. bohatí
Prohloubení sociálních či ekonomických rozdílů je téma, které zasluhuje podrobnější šetření a které mohou údaje z maloobchodu pouze inspirovat.
Čtěte také
Ale změna chování avizovaná obratem maloobchodu se nevyčerpává jen v ekonomické oblasti. Nový styl se prosadil v časech pandemie covidu, pokud se přímo covidovými opatřeními nezavedl.
Obrat internetových obchodů a donáškové služby se za pět let zvýšil o 50t procent, to naznačuje, že lidé už méně opouštějí své domovy, a namísto reálného světa zamířili do virtuálních prostorů.
Svědčí o tom i fakt, že výdaje za počítače a další komunikační nástroje vyrostly o 13 procent, naopak o čtvrtinu poklesly výdaje na kulturu a sport.
Čtěte také
Pokles významu veřejného prostoru dosvědčuje i to, že o stejnou čtvrtinu méně se prodalo oděvů, lidé naopak rozšiřují svůj soukromý svět do okolí, jak svědčí zvýšení prodeje pohonných hmot.
V časech covidu může mít kořeny také bilance lékáren a drogerií – jejich obrat po odečtení inflace vyrostl o pětinu, respektive třetinu.
Krize nás naučila jinému chování
Dalo by se pokračovat i u dalších komodit, přesto by se došlo ke zhruba podobnému závěru. Období krizí nás podle bilance maloobchodu naučilo jinému chování. Především jsme se uzavřeli do sebe a komunikaci s ostatními lidmi přesouváme do sociálních sítí.
Začali jsme se víc zajímat o svou tělesnou schránku, zároveň jsme se naučili šetřit a šetříme hlavně na tom, co není úplně nutné, mimo jiné to postihlo sport a kulturu.
Jinými slovy: svět se změnil, důležitější jsou technologie a biologický rozměr života, sociální kontakty a kultura se odsouvají na okraj.
Ale odpovědět, co to znamená pro svět a lidský život v celku, na to už statistiky nestačí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
