Petr Holub: Cizí, nepřátelský svět. Jak ho zlepšit?
Svět se změnil, říkali si mnozí Češi po příchodu pandemie covid-19. Uplynulo pět let a svět je pořád v podobě, do jaké se změnil tehdy. Už je tedy načase najít odpověď na otázku: V čem od prvního nárazu krize žijeme?
Připomínku, jak jsme se změnili, poskytl Český statistický ústav, když publikoval takzvané sektorové účty za druhé čtvrtletí letošního roku, což jsou obecná data, jak hospodaří jednotliví hráči na ekonomickém poli a mezi nimi především domácnosti.
Čtěte také
Jsou to poměrně obecná data, protože vysvětlují, proč se dosud neprobouzí tuzemská ekonomika, ale klopýtá po dně, v lepším případě na úrovni předkrizové doby. Zásadní je zpráva, že Češi neustále spoří, možná s obavou, že bude ještě hůř. Stranou odkládají plných 19 procent svých příjmů.
Je zvláštní, že v časech před krizí dávali stranou jen 11 procent příjmů. To se zvýšilo nástupem covidu skoro okamžitě na současnou úroveň, od té doby dochází jen k drobným změnám.
Spoří jen Češi a Maďaři
Něco zásadního se v hospodaření domácností změnilo a zřejmě také obecně v přístupu Čechů ke světu. V jiných zemích se to totiž nestalo.
Je pravda, že se míra úspor v části členských států Evropské unie zvýšila, vždy to ale bylo jen o dvě nebo tři procenta, nešlo o kvalitativní změnu. Výjimkou je jenom Maďarsko, kde míra úspor vyrostla zvláště v druhé fázi krize po nárazu historické inflace.
Čtěte také
Otázka tedy je: Co Čechy a Maďary odlišuje od zbytku Evropy, že se chovají tak neekonomicky a cpou peníze do slamníku, a to i když vinou zdražování ztrácejí na hodnotě? Důvod může být v tom, že jde o národy, které historická zkušenost naučila hájit své dosavadní postavení.
Pak se od nich dá čekat jen takové defenzivní chování, které brzdí nejen pokrok, ale také oživení ekonomiky po krizi. Přitom nejde o to, že se rodiny mají špatně, pokud jde o reálné příjmy, když se už dostaly o tři procenta nad předkrizovou úroveň.
Mohli bychom sice čekat na ještě lepší časy, ovšem pokud budeme i nadále šetřit pětinu a s nákupy nebo investicemi čekat na ty lepší časy, pak nepřijdou. Tak je to jednoduché.
Jak změnit chování?
Stálo by tedy za to rozřešit otázku, jak zablokované Čechy přesvědčit, aby změnili chování. Teoreticky by bylo možné, že začnou investovat do nemovitostí, nakonec bytů je nedostatek. Ale v tomto ohledu se příliš zlepšit ani nemohou.
Opět patří k tradičním zvyklostem Česka, že rodiny utrácejí hodně peněz za bydlení. Platí to už od komunistických dob, kdy je stát naučil přispívat na družstevní výstavbu, nebo obecně stavět v šedé zóně s pomocí melouchářů.
Čtěte také
Za investice Češi trvale vydávají 11 procent svých příjmů, to je třetí největší podíl v Evropě, a těžko po nich chtít ještě něco navíc. Přitom každého může jen odradit, že realitní magnáti využili příležitosti a za pár posledních pár let zdražili byty na dvojnásobek.
Cesta ze současné krize, kterou lze téměř nazvat krizí polistopadového kapitalismu, je třeba teprve objevit a člověk pomalu dochází k poznání, že jenom na neviditelné ruce trhu to nechat nemůže.
Nabízí se nějaké recepty. Pokud chtějí lidé spořit, tak jim to nikdo nezakáže, jde je přesvědčit, aby své peníze poslali do kapitálových fondů, a jejich správce přemluvit, ať peníze nevyvádějí do investic v cizině.
Zároveň je třeba najít finanční model, který by usnadnil investice domácností, tedy ulehčil cestu k novému bydlení, nejlépe zakládáním družstev.
Nejde ale o to znát recepty, je potřeba je uskutečnit – a to už bývá těžší.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
