Ondřej Konrád: Krize-nekrize a otázka jednoho křesla
Když se řekne vládní krize, myslívá se tím situace nelehko řešitelná. Nejčastěji vzniklá odchodem jedné z koaličních stran. Což, pokud se premiér nechce vydat na pospas předčasným volbám, vyžaduje buď najít jiného partnera k udržení většiny, anebo se pustit do riskantní menšinové vlády.
Oba případy jsme v historii samostatné republiky zažili, ale spíš netypické. Na podzim 1997 odešli z vlády lidovci. Poté, co naplno propukla sponzorská aféra ODS a její předseda a zároveň premiér Klaus na to téměř nereagoval. Tím vláda v podstatě padala, KDU-ČSL nebylo kým nahradit.
Čtěte také
Klause ještě pár hodin po lidoveckém rozhodnutí vyzvali k rezignaci dva ministři jeho strany: Ivan Pilip a Jan Ruml, ale to už bylo vlastně druhotné a šlo o vnitrostranické pnutí. Vedoucí k následnému odštěpení části ODS a vznikem Unie svobody.
Nu, a zhruba za půl roku se Miloš Zeman ujal šéfování menšinové vlády ČSSD. Jenže betonově jištěn opoziční smlouvou, takže o nic dobrodružného nešlo.
Současnou vládní šlamastiku označovat termínem krize sice můžeme, ale skutečné drama to pro premiéra Fialu není. Pirátské fórum v pondělí večer potvrdilo naprostou většinou úmysl odejít z vlády po odvolání předsedy Ivana Bartoše z postu ministra a vicepremiéra. Koalice má ale pořád pohodlných 104 hlasů ve Sněmovně, v základech se netřese.
Komu místní rozvoj?
Zbývá tedy otázka, co se třemi vládními křesly po Pirátech. Která se ale podstatně smrskává. Neboť post ministerstva pro legislativu – doposud zastávaném Michalem Šalamounem, se zbývající čtyři koaliční strany rozhodly na zbytek funkčního neobsadit.
Čtěte také
A zahraniční věci zůstanou skoro určitě Janu Lipavskému, který už Piráty po jejich rozhodnutí opustil – Lipavského míní ve funkci udržet premiér, prezident a vlastně celá vládní čtyřka.
Takže už jen „Bartošovo dědictví“, resp. resort místního rozvoje. Když jemu na míru ještě přišitá digitalizace už je v rukou ministra dopravy Kupky. Logické by se zdálo, aby MMR připadlo Starostům, kteří přece šli před třemi roky do voleb společně s Piráty.
Jenže rozdělení resortů je jasně dané koaliční smlouvou – a ta odchodem Pirátů ztrácí platnost, takže bude třeba asi sepsat novou.
Čtěte také
Nicméně se zdá, že cosi jako nárok Starostů premiér chápe – o prozatímně řízený resort šéfem lidovců a ministrem práce Jurečkou se nijak moc nederou ani ostatní vládní subjekty. Není proto, po výsledcích v trojích letošních volbách, ani vhodná chvíle.
Zbývá dodat, že Starostů se týká i výměna ministra průmyslu Síkely, mířícího do Evropské komise, za navrhovaného Lukáše Vlčka, starostovskou „dvojku“ po předsedovi Rakušanovi.
A že cosi jako menší rekonstrukci vlády by asi premiér rád provedl naráz. Síkela je údajně připraven vládu opustit kdykoli, doladit je tedy třeba jen otázku Bartošova ministerstva.
Tomu budou jistě předcházet ještě nějaká rokování, ale hádat se před zraky veřejnosti vlastně o křeslo navíc, by nová vládní čtyřka určitě neměla.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
