Petr Holub: Stát dotuje výstavbu bytů. Konečně
Poměry se mění k lepšímu, oznámila vláda na tiskové konferenci, a na první pohled to tak opravdu vypadá. Ministři totiž našli osm miliard korun a v blízké době tyto peníze pošlou na podporu dostupného bydlení. Není také pochyb, že se zmíněná částka utratí navýsost rozumným a efektivním způsobem.
Stát ji prostřednictvím dotací nebo půjček pošle v příštích dvou letech obcím, které za ně postaví byty určené k nájemnímu bydlení, buď vlastními silami, nebo po dohodě s developerem. Zároveň se zaručí, že zájemcům nabídnou nájemné pod úrovní aktuálních cen.
Čtěte také
Plán se opravdu blíží praxi, která se pro výstavbu nájemního bydlení užívá v Rakousku nebo v Bavorsku. Zároveň může jedině potěšit, že se odpovědné orgány začaly chovat s větší odpovědností než dosud, když sázely na to, že dostupné bydlení zařídí trh.
Jak známo, nezařídil, naopak způsobil, že tuzemské ceny bytů vyrostly v posledním desetiletí po Maďarsku největším tempem v Evropě. Rostly tak dlouho, že dostaly Česko na vrchol evropských statistik, jak svědčí, že ceny bytů katapultovaly Prahu na úroveň deseti nejdražších měst.
Desetkrát víc
Není divu, že experti varují před dalším vývojem. Jak třeba upozorňuje Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v bližší nebo vzdálenější budoucnosti cenová bublina praskne, což bude mít pro trh s byty devastující následky.
Čtěte také
Pokud středo-pravá vláda otáčí kormidlem, pak ji za to lze jedině pochválit a popřát, ať se plán podaří. Ovšem žijeme v Česku, kde je člověk zvyklý ve všem hledat chyby. Samozřejmě i ve vládním plánu lze chybu najít a ta zní, že vláda nabízí příliš málo.
Osm miliard vládních dotací či půjček postačí na dva tisíce nových bytů, pokud by výstavba každého stála čtyři miliony korun – což je podle České komory autorizovaných inženýrů reálný odhad. Samozřejmě by se nesměly stavět byty s rozsáhlejší podlažní plochou než 60 metrů čtverečních.
Ročně se v Česku dostaví 40 tisíc nových bytových jednotek, z toho polovina v bytových domech. Program dostupného bydlení, tedy výstavby dvou tisíc bytů, proto neznamená převrat v nabídce a nemůže příliš zasáhnout ani do cenové úrovně.
Čtěte také
Mohl by být počátkem pozitivní změny, pokud by se pravidla z jedné vládní iniciativy přenesla do dlouhodobé praxe, kterou by definoval zákon a kterou by byl někdo schopen financovat.
Ovšem vyhlídku na další financování programu dostupného bydlení v lepším případě zakrývá hustá mlha. Zmíněných osm miliard, které podle vládního slibu budou v příštích dvou letech k dispozici, bylo uvolněno z evropského dotačního titulu Národní program obnovy, který se už nebude opakovat.
Zcela rozumná a pragmatická otázka tedy zní, kde vláda najde peníze na pokračování. Samozřejmě každý chápe, že nový model výstavby bude třeba nejdříve vyzkoušet a teprve potom hledat nástroje na jeho dlouhodobé financování.
Rozsah problému, který vláda začala programem dostupného bydlení řešit, je vskutku obrovský. Experti vídeňské městské rady tvrdí, že ceny bytů nebo ceny nájmů na volném trhu zpravidla nedokáže zaplatit třetina populace.
Proto musí zasáhnout veřejné instituce a pomoci dotacemi nebo rozumnou regulací. Jinými slovy: problém dostupnosti bytů v Česku by se vyřešil, kdyby vládní programy dodaly na trh ročně 20 tisíc bytových jednotek, desetkrát víc než v celém pilotním programu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
