Stále více mladých pracujících Evropanů zůstává bydlet u rodičů, ukazují data

Analýza Eurostatu zjistila, že podíl mladých zaměstnaných lidí ve věku 25 až 34 let žijících s rodiči se mezi lety 2017 až 2022 zvýšil v průměru o tři procentní body na 27 procent. V Irsku, kde se nájemné od roku 2013 zdvojnásobilo, je situace ještě závažnější. Podle analýzy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) tam v současnosti sdílí domov s rodiči 40 procent mladých lidí. Před deseti lety jich bylo o třetinu méně.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Padá zákon o podpoře bydlení pod stůl? Pokud ano, máme tu další vládní ostudu

Podobně jsou na tom země na jihu kontinentu, jako je Portugalsko, Španělsko nebo Chorvatsko. Francie v této oblasti zaznamenala růst pouhých dvou procentních bodů a v současnosti tam s rodiči žije 12 procent osob do 34 let. Agentura Eurofond zveřejnila rozsáhlou zprávu, která se soustřeďuje na výzvy mladých lidí v otázkách bydlení, životních nákladů, práce a duševního zdraví.

Guardian uvádí, že i když se v oblasti práce objevily pozitivní trendy, například pokles nezaměstnanosti mladých lidí, na pracovním trhu stále zůstává nejistota. Dalším problémem je zvyšování životních nákladů.

„Mladí lidé, kteří žijí se svými rodiči, mají větší pravděpodobnost, že budou mít potíže vyjít s penězi a nebudou schopní zaplatit neočekávané výdaje. To naznačuje, že mladí dospělí z hůře situovaných domácností se s menší pravděpodobností od rodičů odstěhují,“ domnívají se autoři analýzy.

Rostoucí ceny nemovitostí i kulturní rozdíly

Zvyšování životních nákladů jde ruku v ruce s rostoucími náklady na bydlení v celé eurozóně. Podle zprávy Eurostatu z loňského roku v ní od roku 2010 vzrostly ceny nemovitostí o 47 procent. Analýza Eurofondu ukázala, že asi polovina mladých lidí by se od rodičů chtěla odstěhovat, ale aktivně jich o to usiluje sotva třetina.

Čtěte také

Petr Holub: Cenová bublina nepraskla. Bydlení zůstává v slepé uličce

Nejvíce finančně závislých mladých lidí žije podle aktuální sondáže v některých jižních a východních zemích, jako je Bulharsko a Řecko. Naopak finanční nezávislosti si nejvíce užívají mladí dospělí v Lucembursku a Nizozemsku. Výzkum také poukázal na zásadní roli, kterou v otázce bydlení hrají kulturní rozdíly jednotlivých unijních států.

„Mnoho předchozích výzkumů zjistilo, že rodinné vazby jsou ve východních a jižních zemích silné, zatímco vládní podpora pro mladé je relativně nízká. Pro srovnání, v severských zemích je normou opouštět rodičovský dům okolo 18. roku života. To podporují rodiče i stát,“ vysvětluje hlavní autorka zprávy Eszter Sándorová.

Expertka dodává, že v Irsku se stal pro mladé život s rodiči buď nutností, anebo součástí rodinné strategie, jak ušetřit peníze na budoucí hypotéku. „Tyto důvody by mohly vysvětlit, proč se v případě krizí, jako byla pandemie nebo recese, mladí lidé v některých zemích stěhují zpět k rodičům,“ dodává Sándorová.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Praha, hlavní město nedostupného bydlení

Důležitý je i sociální aspekt života s rodiči. Podle autorky zprávy pobyt u rodičů sice mladým lidem zajistí finanční jistotu, na druhou stranu ale řada z nich uvádí, že se cítí sociálně vyloučeni a mají pocit nedostatku autonomie a svobody. To se týká zejména osob starších 25 let.

Generální tajemnice nevládní organizace Housing Europe Sorcha Edwardsová zastává názor, že nová ekonomická a sociální realita v Evropě nutí lidi, kteří v dřívějších generacích nepotřebovali veřejně podporované bydlení, hledat nové vhodné možnosti, jak si zajistit střechu nad hlavou, uzavírá britský Guardian.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich.