TV Markíza vždy hrála větší roli než jiná komerční média
Slovenským mediálním prostorem hýbe spor vedení TV Markíza s částí její redakce. Jde o stažení divácky oblíbeného pořadu Na tělo. Debatu s politiky v ní vedl Michal Kovačič a ve vysílání si postěžoval na politické tlaky, kterým musí novináři čelit. Nemá ale soukromý vlastník právo naformátovat si televizi podle vlastních představ a bez ohledu na názory zaměstnanců, pokud dodržuje zákony? Ptá se v úvodu článku redaktor slovenského Denníku N.
Moderátor České televize Václav Moravec odpovídá, že takové právo soukromý vlastník nepochybně má. Upozorňuje ale, že při pohledu do historie narazíme na to, že i soukromá média měla étos veřejné služby.
„V dnešní cynické době může vlastník cokoliv. Ale z hlediska historie, dlouhodobé perspektivy a toho, jak se žurnalistika vyvíjela posledních 400 let, je to cesta do pekla,“ dodává Moravec.
Autor článku Dušan Mikušovič připomíná, že televize Markíza za své bezmála 30leté fungování sehrála v historii moderního Slovenska důležitější roli, než by se od soukromého média očekávalo.
Její zpravodajství totiž například převzalo vůdčí úlohu v dobách, kdy se Slovenské televizi nedařilo odolávat tlaku politiků a vládní moci.
Na začátku Markíze pomohl Mečiar
Markíza začala vysílat 31. srpna 1996 a jejím zakladatelem byl dnes pravomocně odsouzený podnikatel a bývalý politik Pavol Rusko. Napoprvé neměl s žádostí o vysílací licenci úspěch, přes známosti se mu ale povedlo zalobbovat u tehdejšího vládního Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), které změnilo složení licenční rady.
Čtěte také
Napodruhé už tak Markíza licenci získala. HZDS premiéra Vladimíra Mečiara ale za takovou pomoc očekávala něco na oplátku.
Nějakou dobu to vypadalo, že televize vládní moc příliš dráždit nebude. Svědčí o tom příběh jedné neodvysílané reportáže z roku 1997, která se na obrazovku nedostala přes šéfku zpravodajství Vieru Ruskovou, zakladatelovu manželku. A to kvůli tomu, že na záběrech Vladimír Mečiar napadl redaktora Markízy Dušana Valka.
Nové soukromé televizi tehdy prakticky konkurovala jen Slovenská televize, a tak se Markíza v podstatě okamžitě po zahájení vysílání stala nejsledovanější stanicí.
Čtěte také
Podle slov zakladatele stanice, mělo zpravodajství být apolitickým a nestranným zrcadlem dění. To, že dávalo prostor i opozici, kterou v druhé polovině 90. let Slovenská televize buď ignorovala, nebo shazovala, se ale nelíbilo tehdejší vládní garnituře.
V tomto ohledu se stal zlomovým rok 1998, kdy se známé televizní tváře začaly angažovat v nově založené Straně občanského porozumění (SOP) pozdějšího prezidenta Rudolfa Schustera. Moderátoři uváděli stranické mítinky a na kandidátce se dokonce objevila šéfka zpravodajství Rusková. Zpravodajství Markízy se tak ještě více vyhranilo vůči Mečiarově vládě.
Pak i Kočner
V roce 1998 se v souvislosti s Markízou objevuje také dnes známé jméno podnikatele Mariana Kočnera, který jménem své firmy Gamatex převzal pohledávku vůči Ruskovi.
Čtěte také
Dluh za údajnou pomoc s rozjezdem stanice činil s úroky 80 milionů slovenských korun a ochranka Gamatexu 15. září 1998 televizi obsadila. Rusko se na pár dní schoval v České republice a redaktoři svolávali občany na pomoc.
Bylo to jen pár týdnů před volbami a mnozí si obsazení kritické televize spojovali s tehdejší vládní mocí. Na podporu Markízy tehdy přímo před budovou televize vystoupil třeba i pozdější premiér Robert Fico.
Na tomto místě není od věci připomenout, že přes původní spor spolu Rusko s Kočnerem později spáchali směnkový podvod, za který si právě oba odpykávají 19letý trest.
PPF
Vraťme se ale do roku 2001, kdy přišel Rusko s vlastní politickou stranou Aliance nového občana. Markíza tomuto neparlamentnímu uskupení věnovala ve srovnání s podobnými subjekty nezanedbatelný prostor.
Čtěte také
Výsledkem bylo 8 procent hlasů ve volbách a spoluúčast v druhé vládě Mikuláše Dzurindy. Po vstupu do politiky Rusko podíl v televizi převedl, odešel z postu ředitele a jeho vliv postupně zeslábl. V roce 2005 televizi zcela převzal americký investor a o 15 let později ji pak získala skupina PPF.
Soukromá televize má jistě nezpochybnitelné právo jakýkoliv pořad pozastavit, zrušit, nebo přeformátovat, otázkou zůstává, jak tento krok vyzní z pohledu historie, kterou prošla nejen společnost, ale i televize samotná. Nelze totiž přehlédnout, že to byla právě kritická žurnalistika, co výrazně napomohlo odhalit rozsah podvodu, kterému v roce 2018 Markíza čelila, konstatuje na závěr Denník N.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
