Petr Holub: Koronavirus i hroznýš pod kontrolou

Ve chvíli, kdy novináři nedokážou najít jinou zprávu, než jsou černé šelmy v českých lesích, a teď originálně hroznýš na náměstí okresního města, tak konečně nastalo léto, kdy se nic neděje.

Čtěte také

Roušky v autě a při sportu byly absurdní. Na podzim bychom je ale nosit měli, říká biochemik Jan Konvalinka

Poslední dny sice slibovaly, že ještě půjde vyrobit drama z koronavirové nákazy – případy Karviná, Kutná Hora a Větrný Jeníkov sloužily jako užitečný nástroj ke strašení obyvatelstva, ovšem když se hroznýš objevil dokonce v Karviné, pak naděje, že koronavirus zaplní prázdné stránky, padla už definitivně.

Skutečně se z epidemiologického ohledu něco ve střední Evropě děje. Na přelomu dubna a května začaly zdejší vlády uvolňovat epidemiologická opatření, padaly zákazy vycházení, otevíraly se obchody, restaurace a kulturní zařízení, rušila se povinnost nosit otravné roušky. Opatrní hygienici a odpovědní politici se obávali, jestli se v plné síle nevrátí nákaza, která najednou zase dostane příležitost.

Optimistický scénář

Mezi ministry české vlády a jejich hygieniky tehdy platila za optimistický scénář vyhlídka, že se po uvolnění zákazů udrží počet nově nakažených u hranice sto za den. To se tedy v Česku daří, srovnatelné zkušenosti mají v Rakousku a v Německu. V tuzemských nemocnicích dnes leží s případem koronaviru 128 pacientů, z toho je patnáct na dýchacích přístrojích. V Rakousku je tento počet ještě nižší.

Čtěte také

Petr Šabata: Nákaza v Karviné – budíček, který zatím nikoho neprobral

Česko zažilo případ Karviná, kde se v uhelných dolech nakazilo patnáct set lidí. Byl výjimečný i ve středoevropském měřítku, podobně jako nákaza v západoněmeckém masokombinátu u města Verl, která proběhla se čtrnáctidenním předstihem.

Dnes čelí podobnému ohrožení rakouské město Linec, kde jsou zdrojem opět zahraniční pracovníci několika masokombinátů a jedno náboženské sdružení. Nic dalšího se neděje, jen pár významnějších regionálních ohnisek, které se však daří efektivně lokalizovat. Přání hygieniků a politiků se splnilo.

Patologická média

Novináři to mají v této situaci těžké, protože potřebují vyrábět titulky. Další Češi nakažení v cizině, na podzim se znovu zavedou roušky, tisíce nakažených v Americe, utrpení v Indii. Takové titulky velkou pozornost nepřitáhnou, a tak nezbývá než se poohlédnout po nějakém hroznýši.

Petr Holub|foto:Tomáš Roček,Český rozhlas

Koronavirus ukazuje, že nejen na tuzemských médiích je něco patologického. Musí informovat o neštěstí a katastrofách, případně strašit tím, co přijde. Zlepšení poměrů zachycují jenom tím, že intenzita katastrof a rizik v dané oblasti oslabuje. Nutno podotknout, že se tímto způsobem nezachytí kvalitativní změny, například se tím nezodpoví otázka, do jaké míry poklesla virulence koronaviru, tedy jeho nakažlivost a schopnost škodit zdraví. Věřme, že se o to zajímají aspoň hygienici.  

Autor je komentátor serveru Echo24