Petr Šabata: Nákaza v Karviné – budíček, který zatím nikoho neprobral

7. červenec 2020

Lidé se z krize kolem koronaviru nijak zvlášť nepoučili. Nebezpečné je, že se nepoučil ani stát.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Kdybychom to shrnuli do jednoho slova, znělo by dnes – Karviná.

Čtěte také

Ohnisko nákazy mezi zaměstnanci firmy OKD zvedá celostátní čísla natolik, že se jich třeba Slovinsko leklo a omezilo Čechům volný vstup. Za uplynulý týden bylo na Karvinsku 267 případů na 100 tisíc obyvatel. U drtivé většiny ostatních okresů je to méně než deset.

Velmi srozumitelně situaci na Karvinsku vysvětlil hejtman a poslanec sněmovny za ANO Ivo Vondrák. Nejprve upozornil na fakt, že v takto postiženém místě, které by jistě mělo být pod speciální péčí hygieniků, aby se nákaza lavinovitě nerozšířila, je počet lidí v karanténě jen na úrovni počtu nakažených. „Tady není něco v pořádku. Vypadá to, že kontakty nejsou do karantény posílány včas, takže hrozí komunitní šíření nemoci,“ uvedl Vondrák. Přesně tak. Hejtman si svá tvrzení obhájil i před epidemiology, kteří jeho čísla zpochybňovali.

Zeptejte se v Karviné

Čtěte také

Odkud tedy hrozí nebezpečí? Ivo Vondrák to v Českém rozhlase Plus odhalil s odzbrojující upřímností: „Je to dané bohužel nedostatečnou kapacitou hygienických stanic,“ uvedl a tázán na chytrou karanténu, která by se měla okamžitě spustit v situacích podobných té karvinské, dodal: „Systém chytré karantény je ideově správně nastavený, ale kapacitně teď nemáme, jak ho pořádně využít, protože není dostatek lidí, kteří by mohli zajistit trasování, ty telefonické hovory…“

Takže při požáru občané zjistili, že hasiči sice mají perfektní vybavení, auta, žebříky, cisterny plné vody, ale nejsou lidi. Půlka města asi lehne popelem. Taky se tomu říká Potěmkinova vesnice.

Ivo Vondrák volal o pomoc. Jeho úřad žádal o plošné testování a zastavení těžby ve všech dolech OKD už před šesti týdny.

Čtěte také

Stát teď začal posilovat kapacitu ostravských hygieniků z jiných krajů a uvažuje o opětovném využití armády a mediků v chytré karanténě. Uvažuje. Po sedmi týdnech (první plošné testování na Dole Darkov začalo už 18. května). Což je z hlediska epidemie – věčnost. A z hlediska případných dalších lokálních ohnisek – malér.

Co z karvinského případu plyne? V inspirativním eseji Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu píše bulharský politolog Ivan Krastev, že lidé sice ochotně přistoupili na významné omezení svých práv, ale nehodlají tolerovat vlády, které nejsou připraveny jednat. A připomíná výzkum Američanky Rachel Kleinfeldové, podle níž o úspěchu v boji s nákazou rozhodovaly všude na světě tři okolnost: předchozí zkušenosti vlád s podobnými krizemi (například s epidemií SARS), míra sociální důvěry a schopnosti státu.

Petr Šabata

Česká vláda má jen aktuální zkušenost s nákazou od března a to je zjevně málo. Na důvěru veřejnosti v instituce, která tu na počátku epidemie určitě byla a vyvolaly ji zčásti i obavy z neznámého nebezpečí, dál příliš spoléhat nelze. Dobrovolné dodržování příštích omezení se sníží.

A schopnosti státu? Zeptejte se v Karviné.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.