Petr Holub: Daně zpomalují, rozpočet v ohrožení
Daňové příjmy rostou pomaleji než v minulých letech a to může mít co nevidět nemilé důsledky pro letošní státní rozpočet.
„Může být dokonce ohroženo i dodržení plánovaného deficitu 40 miliard korun,“ varovala ve středu Národní rozpočtová rada.
Čtěte také
Tak vážné varování ze strany významné veřejné instituce dlouho nezaznělo. Jeho vážnost spočívá ve specifickém chování státního rozpočtu. Pokud daňové příjmy rostou, pak se tento růst z různých důvodů zrychluje. Potom je možné utrácet velké peníze bez velkého rizika, protože se vždy najdou daňové tituly, které potřebné nároky dorovnají.
Ekonomika však může zpomalit a vládě zvyklé na stále rychlejší utrácení najednou peníze chybí. Následuje šok, panika, drastické škrty. Česko to už zažilo v roce 2009, kdy se plánovaný schodek do 30 miliard najednou nafoukl na sedminásobek. Národní rozpočtová rada dnes říká, že se deficit rozpočtu může opravdu vymknout kontrole.
Jako v každém případě i tentokrát je podstatné popsat, jak vážné je avizované riziko. K tomu se nabízejí relativně podrobná data o výběru daní v letošním roce. Pokud tempo výběru daní nezpochybnitelně klesá, pak opravdu končí legrace.
Může se stát, že peníze dojdou
Ministerstvo financí tedy hlásí, že ke konci srpna se vybíralo o poznání víc daní než v minulém roce.
Čtěte také
Pokud se započte i sociální pojistné, pak proti prvním osmi měsícům minulého roku dosáhl rozdíl 50 miliard. Ovšem tento nárůst je o pět miliard menší, než by měl být, kdyby se všechno vyvíjelo podle předpokladů či podle plánu. Z pohledu rozpočtů nejde o horentní sumu, problém se objeví až při prozkoumání časových okolností.
Počátkem roku měly daně i pojistné mírný výpadek, ten však výběrčí v průběhu dalších měsíců dohnali a v květnu dokonce překročili očekávání. Od té doby, tedy už třetí měsíc, ovšem výběr klesá.
Nepříjemné na tom je, že právě v jarních měsících se začala v německé ekonomice projevovat recese, jejíž vliv obvykle bezprostředně zasáhne také Česko. Zvláště výpadky v daních z příjmů fyzických osob a zisku podniků či u sociálního pojištění se mohou dostavit relativně rychle. Údaje ministerstva financí přitom potvrzují právě takový scénář.
Čtěte také
Přesto ještě není třeba ztrácet hlavu, jak upozorňují také experti Národní rozpočtové rady. Tři měsíce mírného zpomalení při výběru daní nemusí znamenat rozhodující přelom či zásadní změnu trendu. Ovšem těžko před takovou možností zavírat oči, pokud se trend potvrdí v číslech za září.
Ani výpadek v dalším měsíci ostatně neznamená katastrofu. Dokonce černý scénář do konce roku nepředpovídá větší výpadek než deset dvacet miliard. Ovšem takový vývoj už je třeba brát jako vážné varování. Stát by měl snížit provozní výdaje, doporučuje například Národní rozpočtová rada.
Zároveň by byl takový propad přímou výzvou k přípravě alternativního rozpočtu na rok 2020, který by nespoléhal na ekonomický růst a tedy nárůst výběru daní, jako spoléhá dokument, který zamíří koncem měsíce do sněmovny.
Podobnou situaci zná každý ze svého osobního života. Najednou zjistí, že nějak moc utrácí a že se záhy může stát, že peníze dojdou. Není to nic příjemného, ovšem běžný občan obvykle dokáže poměrně rychle reagovat a dát věci do pořádku.
Teď jde o to, aby to svedla i tak složitá organizace, jakou je stát. Proto je třeba sledovat i ty nejmenší detaily či signály, které by naznačovaly, že nějaké potíže mohou přijít. V této chvíli signálů přibývá.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
